Quote of the Week (1)

Před chvilkou odbila dvanáctá, a proto je nejvyšší čas na moje první sobotní meme :)

Quote of the Week je týdenní meme, které pořádá Judit, a má své místo na blogu každou sobotu.

O co jde:

• Postnout 1 vtipný výrok z knihy.
• Postnout 1 romantickou scénu z knihy.
• Postnout 1 výrok, který vás donutil zamyslet se, nad kterým jste se pozastavili, který pro vás něco symbolizoval...

Dneska jsem si vybrala knihu, která má pro mě trošku speciální význam, ale snad se bude líbit i vám, protože určitě stojí za přečtení:

PŘÍPAD TRHAČE JAHOD od Moniky Fethové

VTIPNÝ MOMENT:

Upřímně, fakt jsem přemýšlela a hledala, ale v téhle knize snad opravdu není žádná vyloženě vtipná pasáž. Z celého příběhu totiž dost mrazí a není čas na legraci... Přesto jsem se ho nechtěla pro dnešní Quote of the Week vzdát.

ROMANTICKÁ SCÉNA:

Ukazoval mi svět, respektive ten kus světa, který pro něj byl důležitý. A vyprávěl mi o dřívějšku. Jeho dětství jsem před sebou viděla jak v nějakém filmu.

Bylo mi jasné, že člověk jako on nemá stálou práci. Takovýmhle lidem se nedala nasadit žádná pouta. Muselo se jim dovolit, aby směli roztáhnout křídla.

Myšlenka pracovat tu tady a jindy jinde, nemuset se dneska rozhodnout, co budu dělat zítra, mě fascinovala. Co jsem mohla proti tomu namítat? Poslušně jsem zůstávala v kolejích, které mi předkreslili mí rodiče.

Patřil k trhačům jahod, které jsem viděla na polích, když jsem jela za mámou. Znal náš mlýn, často jej během svých procházek obdivoval. Dokonce četl knihy mojí matky. To všechno mi svěřoval klidným, hlubokým hlasem a pokaždé, když se mě dotkl, mi došel dech.

Vyprávěla jsem mu o mámě a tátovi. O babičce, Tilovi a Monice. Vyprávěla jsem dokonce o Angie a svém malém bráškovi. A říkala jsem si: jak ho může zajímat někdo, kdo je tak tuctový jako já?

Uchopil moji ruku a políbil každý jednotlivý koneček prstu. Bylo mi horko a zima, druhou ruku jsem schovala do vlasů.

„Šššš,“ zašeptal mi do ucha, jako otec uklidňující své dítě. „Dej nám čas. Máme před sebou celý život.“

Celý život. Ano. To bylo všechno, co jsem chtěla.

SILNÝ MOMENT:

Skutečnou krásu, pomyslel si, rozpoznáte na první pohled. A nezapomíná se.

Viděl před sebou každičký rys jejího obličeje. A pamatoval si, jak pro něj bylo těžké nedotýkat se jejích tváří, krku, uší.

Pomalu. Pomalu. Na to dojde čas.

Vyprávěl ji pravdivé věci a lži. Tomu nešlo zabránit. Jednou jí bude moci naprosto důvěřovat a ona pak porozumí a nebude si ho protivit.

Zabil její kamarádku.

Třas jej přepadl jakoby ze zálohy. Stočil se do klubíčka a omotal si deku pevně kolem těla.

Gorg. Musí si pamatovat, že jí řekl tohle jméno. Jméno, které je už staré celá staletí.

Musí si všechno pamatovat. Nesmí udělat žádnou chybu.

Tahle dívka má předpoklady stát se láskou jeho života.

Tak doufám, že tímhle meme naladím aspoň jednoho čtenáře, protože tahle knížka si určitě zaslouží pozornost. Ačkoliv nejsem velký příznivec detektivek, tahle vás donutí si uvědomit spoustu věcí. A trošku budete mít strach, protože pochopíte, že zlé věci se nedějí jen cizím lidem. Že se něco může stát i vám...

A teď dobrou a do hajan :)