Letní dumání - Náboženství v knihách


Tohle meme je součástí Léta s knihou, které pro nás všechny moc pěkně vymyslely a naplánovaly Syki a Abyss. Jeho cílem je se každý čtvrtek zamyslet nad daným tématem... tentokrát to bude náboženství v knihách...

No dámy, vy mi tedy dáváte... s náboženstvím jsem na tom snad ještě hůř než s upíry a vlkodlaky. Pocházím totiž z takové téměř neznabožské rodiny, už ani moje babička nebyla pokřtěná a kostel je pro mě v zásadě jen pěkná budova. Bibli jsem nikdy nečetla, totiž takovou tu dětskou obrázkovou verzi ano, ale ta se asi tak úplně nepočítá... takže zkrátka a dobře náboženství v knihách si moc nevšímám, pokud mi to autor nenandá vyloženě polopatě. Vůči odkazům mezi řádky jsem více méně imunní. Možná proto jsem byla tak moc překvapená z vyvrcholení série o Narnii. Protože jsem si ten svět nedovedla vyložit "po nábožensku". Četla jsem to už v poměrně pokročilém věku, tedy rozhodně ne coby dítě. A závěr poslední knihy mě doslova šokoval. Vlastně i docela otrávil. Nemám nic proti náboženským motivům v knihách, ale tady mi to přišlo strašně zbytečné. Celý ten příběh je pěkný i bez tohohle přídechu a to, co C. S. Lewis provedl na konci sedmé knížky mi přišlo nehorázné. Možná je to tím, že jsem nenašla svoji cestu k Bohu, ale zkrátka se nedovedu radovat z toho, že někdo zemřel a dostal se do bájné Narnie navždy. A ti odvržení, kteří na ni věřit přestali, zůstanou pěkně trpět na zemi mezi živými, ať si... No řekněte, není to přitažené za vlasy?

Narnie není pochopitelně jedinou knihou s náboženskými motivy, ale pro mě je tou první, která mě napadne. O těch dalších musím trochu přemýšlet. Máme tu pochopitelně vlnu knih, kde se objevují andělé. Ale nejspíš ne takoví ti andělé, které bychom znali z nedělní školy a čtení Bible. Moderní knížky o andělech jsou zase trošku posunuté, podobně jako to bylo s těmi moderními upíry. Jsou to většinou krásné bytosti, které mají mezi námi smrtelníky určité poslání. Ovšem o Bohu či náboženství ani slovo... A rozhodně nejsou bezpohlavní. Nebo se pletu? Vlastně jsem žádnou andělskou knihu ještě nečetla, znám je jen z anotací, ale určitě se na ně chystám - v brzké době na Padlé anděle, ale ještě víc se těším na Unearthly, protože hlavní hrdinka je "andělka" jen tak napůl a ta idea se mi sama o sobě líbí, všichni to vychvalují, ale taky mě dost dostává ta obálka... :) Ale to trošku odbíhám od hlavního náboženského tématu...

Jak už jsem naznačila, náboženství v knihách mi v zásadě nevadí. Pokud není zbytečné a plní skutečně nějakou funkci v příběhu. Nebo pokud je přirozenou součástí společnosti, v níž se knížka odehrává. Napříč celým světem je totiž Bůh vnímán jinak a nemám na mysli jen rozdíly mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími. V Čechách je totiž na takové motivy v knihách nahlíženo docela jinak než třeba ve Spojených státech. Tam je více méně normální, že se v neděli chodí do kostela. Pro českého čtenáře je to něco neobvyklého. Nebo přinejmenším ne docela samozřejmého. Spousta lidí v naší zemi byla vychována jako já. Docela bez Boha, církve a náboženství ve své unifikované formě. To ale pochopitelně neznamená, že nevěříme. Jen to nepotřebujeme demonstrovat příslušností k nějaké církvi, alespoň já to tak mám. Jsem velký fantasta a věřím, na něco, co by se dalo nazývat duší, věřím, že po smrti je něco dál, věřím, že tam nad námi (nebo pod námi? Nebo v nás? :)) je něco většího, ale nenazývám to Bůh. A proto to ani nehledám v knihách, pokud na nějaké podobné motivy narazím, nevnímám je z náboženského hlediska, je to zkrátka fantastický svět...



photos from weheartit.com

3 komentáře:

  1. já jsem také nevěřící z hlediska křesťanského a tak. V Boha nevěřím, ale v nevysvětlitelné jevy, které se snaží ostatní vysvětlit logicky, věřím.Věřím v to, že tu s námi něco žije. O Andělech jsem knih četla strašně hodně. V tomto týdnu jsem přečetla o "andělovi" - Tajemný Skellig
    na Padlý andělé se ještě chystám. Celkově se mi náboženství v knihách určitým způsobem líbí, Bibli jsem četla z poloviny, nemám ty příběhy ráda. Navíc jsme ji měli něco jako povinnou četbu , tím víc se mi otrávila. Na Narnii se určitě kouknu-jak říkáš, chtěla bych číst ten závěr, měla jsme ji ráda jako malá. Pokud je však v knihách náboženství přehnané, a diskutuje se jen o něm, přijde mi o kniha nezajímavá. Náboženství je historie a měli bychom o něm vědět, ale ne tím způsobem, že si přečteme teoretickou nezajímavou knihu, která nás stejně nebude bavit a celou ji vezmeme jenom raz a dva a stejně si z ní nic nevezmeme. Článek se ti povedl:)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem právoplatný katolík ateista. Jsem pokřtěná, jako celá rodina, ale tím má víra končí. Jedinou vyloženě andělskou knihu, kterou jsem četla je série Zavržený, ale knih, kde je zmiňované náboženství je opravdu hodně, akorát si to moc lidí neuvědomuje. Navíc hodně lidí ani neví, že démoni jsou v mytologii padlí andělé. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Kacennka: vidíš, na padlé anděle neboli démony jsem si vůbec nevzpomněla, to by se do toho článku dalo taky ještě zakomponovat :)

    Tobby: myslím, že když se to autorovi povede, dovede náboženství dostat do příběhu i tak, aby to nebylo teoretické a nezáživné nebo přitažené za vlasy... ale žádná taková knížka mě teď nenapadá :)

    OdpovědětVymazat