Letní dumání - Náboženství v knihách

Tohle meme je součástí Léta s knihou, které pro nás všechny moc pěkně vymyslely a naplánovaly Syki a Abyss. Jeho cílem je se každý čtvrtek zamyslet nad daným tématem... tentokrát to bude náboženství v knihách...

No dámy, vy mi tedy dáváte... s náboženstvím jsem na tom snad ještě hůř než s upíry a vlkodlaky. Pocházím totiž z takové téměř neznabožské rodiny, už ani moje babička nebyla pokřtěná a kostel je pro mě v zásadě jen pěkná budova. Bibli jsem nikdy nečetla, totiž takovou tu dětskou obrázkovou verzi ano, ale ta se asi tak úplně nepočítá... takže zkrátka a dobře náboženství v knihách si moc nevšímám, pokud mi to autor nenandá vyloženě polopatě. Vůči odkazům mezi řádky jsem více méně imunní. Možná proto jsem byla tak moc překvapená z vyvrcholení série o Narnii. Protože jsem si ten svět nedovedla vyložit "po nábožensku". Četla jsem to už v poměrně pokročilém věku, tedy rozhodně ne coby dítě. A závěr poslední knihy mě doslova šokoval. Vlastně i docela otrávil. Nemám nic proti náboženským motivům v knihách, ale tady mi to přišlo strašně zbytečné. Celý ten příběh je pěkný i bez tohohle přídechu a to, co C. S. Lewis provedl na konci sedmé knížky mi přišlo nehorázné. Možná je to tím, že jsem nenašla svoji cestu k Bohu, ale zkrátka se nedovedu radovat z toho, že někdo zemřel a dostal se do bájné Narnie navždy. A ti odvržení, kteří na ni věřit přestali, zůstanou pěkně trpět na zemi mezi živými, ať si... No řekněte, není to přitažené za vlasy?

Narnie není pochopitelně jedinou knihou s náboženskými motivy, ale pro mě je tou první, která mě napadne. O těch dalších musím trochu přemýšlet. Máme tu pochopitelně vlnu knih, kde se objevují andělé. Ale nejspíš ne takoví ti andělé, které bychom znali z nedělní školy a čtení Bible. Moderní knížky o andělech jsou zase trošku posunuté, podobně jako to bylo s těmi moderními upíry. Jsou to většinou krásné bytosti, které mají mezi námi smrtelníky určité poslání. Ovšem o Bohu či náboženství ani slovo... A rozhodně nejsou bezpohlavní. Nebo se pletu? Vlastně jsem žádnou andělskou knihu ještě nečetla, znám je jen z anotací, ale určitě se na ně chystám - v brzké době na Padlé anděle, ale ještě víc se těším na Unearthly, protože hlavní hrdinka je "andělka" jen tak napůl a ta idea se mi sama o sobě líbí, všichni to vychvalují, ale taky mě dost dostává ta obálka... :) Ale to trošku odbíhám od hlavního náboženského tématu...

Jak už jsem naznačila, náboženství v knihách mi v zásadě nevadí. Pokud není zbytečné a plní skutečně nějakou funkci v příběhu. Nebo pokud je přirozenou součástí společnosti, v níž se knížka odehrává. Napříč celým světem je totiž Bůh vnímán jinak a nemám na mysli jen rozdíly mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími. V Čechách je totiž na takové motivy v knihách nahlíženo docela jinak než třeba ve Spojených státech. Tam je více méně normální, že se v neděli chodí do kostela. Pro českého čtenáře je to něco neobvyklého. Nebo přinejmenším ne docela samozřejmého. Spousta lidí v naší zemi byla vychována jako já. Docela bez Boha, církve a náboženství ve své unifikované formě. To ale pochopitelně neznamená, že nevěříme. Jen to nepotřebujeme demonstrovat příslušností k nějaké církvi, alespoň já to tak mám. Jsem velký fantasta a věřím, na něco, co by se dalo nazývat duší, věřím, že po smrti je něco dál, věřím, že tam nad námi (nebo pod námi? Nebo v nás? :)) je něco většího, ale nenazývám to Bůh. A proto to ani nehledám v knihách, pokud na nějaké podobné motivy narazím, nevnímám je z náboženského hlediska, je to zkrátka fantastický svět...

photos from weheartit.com