Podzimní dumání - Láska na první pohled

Protože mě moc bavilo psát články v rámci Letního dumání (ač jsem nestihla všechna témata), rozhodla jsem se zapojit se i do dumání podzimního, které pro nás opět připravila Syki a prvním tématem je, jak jste si určitě všimli už v titulku, Láska na první pohled... (a dneska to stihnu jen tak tak...)

Ošemetné téma, jen co je pravda... lásky na první pohled (či pohledy :)) najdeme v knížkách velikánskou hromadu. Kdyby se všechny ty na první pohled zamilované páry postavily vedle sebe a chytly se za ruce, možná by z toho byla řada, co by se obtočila kolem celé zeměkoule... :D Láska na první pohled je vděčné téma, zatracované, vysmívané, obdivované, vyhledávané... Je to něco, co může vypadat prvoplánově, ale pokud se v rámci příběhu správně vygraduje, může fungovat vlastně moc dobře. Když nad tím tak přemýšlím, je mi romance na první pohled skoro sympatičtější, než ty dvojice, které se napřed od srdce nenávidí, ale teprve pak pochopí, že jsou pro sebe jak stvořeni... Jasně, co se škádlívá, to se rádo mívá, ale tímhle způsobem to funguje tak možná na základce, kdy nás kluci tahali za culík. Jakmile je vám o něco víc, nedovedu si to představit. No řekněte sami... zamilovali jste se snad někdy do někoho, kdo vám byl zezačátku děsně nesympatickej?

Láska na první pohled je průzračně čirá a má nádech pohádky. Jen se to nesmí přehnat. Nesmí být moc ultimátní. Pak to totiž není uvěřitelná. To, jak je Bella vedle z Edwarda, je podle mě zářný příběh toho, jak se to dá udělat špatně... Už jsem byla zamilovaná na první pohled, ale takhle jsem teda rozhodně nevyváděla :D V Romeovi a Julii je to podobné a je to asi ten nejošoupanější příklad, který každého napadne. Ale tam mě to tak neuráží. Nejspíš to bude asi tím, jaká je to už klasika. Kdo ví, třeba za sto let budeme takhle koukat na Stmívání... no... snad ne :)

Láska na pohled je něco, po čem všichni podvědomě toužíme. Je to snadné a krásné, a proto si o tom tolik lidí chce číst. Stále a znova a pořád. A vždycky, když se to povede, když nás nějaký takový příběh dojme, nablbe se usmíváme a den je hned o něco hezčí. Nemusí mít happy end... že se Jack z Titaniku nedostane nám zážitek nijak nekalí... Většinou to navíc nefunguje oboustraně, ale o to je to napínavější... milostný příběh Peety a Katniss byl na Hunger Games skoro to nejzajímavější, protože u něj to bylo na první pohled, ale u ní zdaleka ne... Takovéhle knihy jsou vlastně ideální pro tuhle roční dobu, kdy je sychravo a zamračeno a padá na nás podzimní deprese... když o tom tak přemýšlím, nemáte tip na nějakou fakt dobrou? Co chytí za srdce...? Ráda se nechám inspirovat :)

photos from weheartit.com