Pracovní review: NIKDY NEPŘESTÁVEJ VĚŘIT

Barbora Tuzarová

NIKDY NEPŘESTÁVEJ VĚŘIT

Anotace: 
Basketbal, přátelství, výhry a prohry, nejen sportovní, ale i životní. No a pochopitelně láska. O tom všem tahle kniha vypráví. Sedmnáctiletá Samanta odmalička hrála basketbal, ale ze zdravotních důvodů musela skončit. Teď váhá, jakou cestou se vydat. Shodou náhod se dostala do světa modelingu, který je sice lákavý, ale zároveň se nechce vzdát života mezi pohodovými basketbalistkami. A do toho všeho se přimotá Viky, spoluhráč jejího mladšího bratra…
Řítí se na vás nová kniha z oblíbené edice No Boyzz!, ve které už vyšly mimo jiné tyto knihy...

© Barbora Tuzarová

Vánoční odstávka byla krapítek delší, než se očekávalo... za to se omlouvám všem svým věrným sledovatelům, doufám, že ještě nějací zbyli :) Nicméně jsem zpět a v plné síle a budu se vše snažit vynahradit, seč budu moct (sliby chyby, já vím... :D) Dneska bych vám chtěla přiblížit jednu novou nadějnou českou autorku a její první příběh. Budu se snažit být objektivní, co jen to půjde, ale hned na začátku přiznávám, že jsem stála u zrodu téhle knihy, hodnou chvíli jsem s ní prožila, takže to možná s tou objektivitou nebude tak horké... :) Barbora Tuzarová je osmnáctiletá holka, která jednoduše poslala nabídku do našeho nakladatelství. A mně se líbila. Její příběh je svým způsobem milostný románek s přidanou hodnotou. Píše živě a věrně - koneckonců je jí těch osmnáct, takže s tím vůbec nemá problém, zkrátka píše tak, jak mluví a myslí a jak jedná. A to je na knížce hrozně moc znát. Na zadní straně knihy si můžete přečíst, že sama o sobě říká, že je tak nějak "blíženecky multifunkční". Kromě toho, že je bývalá hráčka basketbalu a miluje psaní, také ráda kreslí, jak portréty, tak komiksy, jezdí na koních a jejím snem je jednou obeplout svět na plachetnici. No a kolem basketu se celý příběh tak nějak točí, jak můžete vyčíst i z anotace.

Nebudu tu popisovat děj, to nemá moc cenu a nechci vás připravit o překvapení z případných zvratů, které byste nečekali :) Spíš se pokusím formulovat, co se mi líbilo a nelíbilo. Moc mi sedla a padla do oka hlavní hrdinka, Samanta. Veškerým svým jednáním a smýšlením. Někdy mi sice lezla na nervy, ale mnohem míň, než to bývá u jiných hrdinek podobných knih, kdy byste v některých okamžicích nejradši knížku vyhodili z okna, jak moc vás štve. Samanta je holka, co je svým způsobem srovnaná sama se sebou. A zároveň není ani trochu. Kvůli zranění musí nechat basketu, sportu, kterým odmalička žila a kolem nějž se motají všichni její kamarádi, bratra nevyjímaje. Způsob, jakým se s tím vyrovnává, je obdivuhodný. Kdysi jsem závodně tancovala a taky jsem tím doslova žila. Představa, že bych ze zdravotních důvodů musela přestat, by pro mě byla naprosto nemyslitelná. Proto jsem se Samantou svým způsobem cítila. Ale hlavně se mi líbilo, jak byla vystavěná její láska k Vikymu, basketbalistovi a kamarádovi jejího bratra. Strašně mi sedlo, jak všechno řešila a jak se k tomu stavěla a jak se vyrovnávala se slabými chvilkami a že jich nebylo málo... Tohle zamilování je totiž komplikované už od začátku, zavání vztahem na dálku a to v tomhle věku není ani trochu snadné. Vlastně to není nikdy snadné, každý by mohl vyprávět... Samanta udělá pár pěkných bot, to určitě, ale konec dobrý, všechno dobré :) To je tak všechno, co můžu prozradit, abyste nebyli ochuzeni o zážitek z četby... Suma sumárum, tahle knížka stojí za to už kvůli zajímavé autorce a potenciální nové naději na českém knižním trhu. Dávám jí zasloužené čtyři hvězdičky a přečtěte si to, vychází už 30. ledna! :)