Scott Westerfeld
LEVIATAN
Oficiální anotace: První svazek nesmírně napínavé nové série pro mladé dospělé. Odehrává se
v alternativní steampunkové minulosti, v níž je svět rozdělen na
Rachoťáky, kteří ovládají ohromné parní pochodující válečné stroje, a
Darwinisty, jejichž hybridní “potvůrky” fungují jako vzducholodi, parní
vlaky, válečné lodi i ponorky. Příběh se odehrává těsně před první
světovou válkou. Alex, utajený levoboček nedávno zavražděného arcivévody
Františka Ferdinanda, prchá před strýcem Františkem Josefem, který ho
chce zavraždit, do Švýcarska a tam se s eznámí s Deryn, skotskou dívkou,
která se v převleku za chlapce stane plavčíkem na válečné vzducholodi
Leviatan, ohromném ekosystému složeném z velryb, netopýrů, včel,
šestinohých psů závislých na vodíku a všelijakých jiných potvor, díky
níž je neporazitelná.
Dneska vám nabízím další z hostujících recenzí mé milé Melori. Tak pěkné čtení!
Leviathan je pro mě velmi rozporuplnou knihou, hodně jsem se
na ni těšila, obálka mě zaujala na první pohled a Scotta Westerfelda považuji za
skvělého spisovatele. Nicméně jsem knize na GR dala jen tři hvězdičky a tady
máte hned kopec důvodů. Nejdřív klady – jak už jsem napsala výše, obálka je skvostná,
nic jiného se o ní říct nedá, pan Westerfeld je bezesporu velmi dobrý
spisovatel, má skvělé nápady, a skloubit realitu a fikci v alternativní
historii je náročné, ale tady se to povedlo, u někoho jsem v recenzi četla
(Willinda, Abyss?), že je to napsané v tradici Julese Verna a s tím se dá víc
než souhlasit, jako dítě jsem s tátou Verna četla a hltala to (takže tohle je,
doufejme, Verne pro novou generaci :)).
A teď k záporům, kniha pro mě byla vlastně tak trochu
překvapením, a ne úplně milým. Steampunková a velmi vyspělá obálka mi přijde
lehce v disproporci s obsahem, který mi prostě připadal pro menší děti, téhle
cílovce odpovídají také ilustrace uvnitř (jsou pěkné, ale s obálkou
naprosto nekorespondují). Ale ani to není to hlavní, i když stále zastávám
názor, že obálka a obsah knihy by měly být v souladu a nikdo mi to
nevymluví. Nejdůležitějším signálem, že knize něco chybí, bylo, že jsem se
nějak nemohla vžít do osudů hlavních hrdinů. Nechci spoilerovat, ale prostě jsem
se o Aleka ani trochu nebála a u Deryn člověk jen čeká, kdy už konečně někdo to
její tajemství odhalí. Chápu, že když je to plánovaná trilogie a navíc v
alternativním světě, je potřeba trochu čtenáře uvádět do toho, jak tenhle svět
funguje, nenápadně odkrývat odlišnosti a některé věci vysvětlovat, nicméně já
jsem se opravdu u knihy často nudila. Spád měla tak poslední čtvrtina, kde jsem
konečně držela hrdinům palce a otáčela dychtivě stránku za stránkou, abych
zjistila, jak to dopadne, ale na to je ta knížka zatraceně dlouhá. 
No a v neposlední řadě nemůžu opominout tu spoustu překlepů
a chyb, které se v textu objevují, myslím, že je to škoda a mě to prostě hrozně
rušilo. Je vidět, že někde se upravovala věta, ale jaksi se zapomněla opravit
všechna slova, takže mají různý rod, nebo nefunguje shoda podmětu s přísudkem.
Navíc se to objevovalo i v přímé řeči u Deryn, kde by to mělo rozsáhlé
významové důsledky, kdyby se takhle přeřekla, takže jsem pak četla dál a
čekala, jestli to byla chyba, nebo skutečně přeřeknutí. Pokud mohu doporučit starším čtenářům a čtenářkám, sáhněte raději po Ošklivých, nebudete zklamaní!
0 komentářů:
Okomentovat