Letní dumání - Hodnocení knih


Tohle meme je součástí Léta s knihou, které pro nás všechny moc pěkně vymyslely a naplánovaly Syki a Abyss. Jeho cílem je se každý čtvrtek zamyslet nad daným tématem a téma vybrané pro tento týden je právě hodnocení knih...

Myslím, že tohle je opravdu ošemetné téma. Jak se pozná dobrá kniha? A kdo rozhoduje, co je kvalitní, hodnotná literatura a co naopak brak? Existuje něco jako všeobecný vkus, podle kterého se máme všichni řídit? Poslouchat erudované autority? Pro začátek docela dost otázek k zodpovězení, co? :) Při hodnocení knížek je podle mého názoru nejdůležitější přistupovat k nim s ohledem na jejich žánr a cílovou skupinu, pro kterou jsou určeny. Existují totiž okruhy knih a příběhů, které je hrozně snadné kritizovat, a mnohé si o to doslova říkají... Abych to demonstrovala na konkrétním příkladu, vezmu si na paškál Stmívání. Tahle série určitě hýbe žlučí spoustě lidem. Na druhou stranu má také obrovskou základnu fanoušků (nebo tedy spíš fanynek, že... :)). 

Nemám ráda, když někdo odepíše knihu, aniž by ji třeba jen otevřel, ten Twilight to je přece kravina, to je jasné... a protože jsem byla zvědavá, co že na tom všichni vidí, tak jsem ho přečetla. Celou sérii. Všechny čtyři knihy. A přiznávám, že to pro mě bylo utrpení. Obzvlášť čtvrtá kniha, kde je ta svatba a těhotenství a všechny tyhle záležitosti, které vypadají jako by vypadly z knih Danielle Steel spíš než z knih pro YA... Zkrátka to nebylo nic, co by mě nadchlo, na Goodreads ode mě dostaly každá po jedné hvězdičce. Ale to je moje osobní soukromé hodnocení. Můj subjektivní názor. A ač je každý názor z principu subjektivní, občas je potřeba k hodnocení přistupovat trochu objektivně, pokud možno bez emocí, "profesionálně" :) Pokud bych měla Stmívání hodnotit takto, musím říct, že svým způsobem chápu celé to pozdvižení, které knihy vyvolaly. Stephenie Meyer se totiž dokonale trefila do určité mezery na trhu v době, kdy všichni zoufale hledali nového Harryho Pottera. Namíchala neodolatelný koktejl romantiky, nadpřirozena v nové podobě (upíry, jak je prezentuje ona, jsme tady do té doby neměli) a přilila taky trochu akce. Knížky jsou vyložený page turner, to se jim upřít nedá (ačkoliv český překlad by podle mě mohl být o něco lepší...). Edward Cullen je dokonalý hrdina: mladý, krásný a galantní gentleman s chováním z minulého století... která by odolala? Zkrátka bráno z tohoto pohledu je série Stmívání dobrá, protože funguje, jak má, našla si své publikum, a kdyby mi bylo patnáct, nejspíš bych taky byla nadšená... pokud by mě tedy už tehdy neiritovalo Bellino vzdychání... :)

Na téhle praktické ukázce jsem chtěla demonstrovat, že hodnocení knih není snadné a málokdo se dovede oprostit od svého subjektivního názoru. Je to fakt těžké. Na škole jsem nenáviděla takové ty unifikované názory na to které dílo, co všichni papouškovali... Babička Boženy Němcové je veledílo (nikdy jsem ji nečetla), to nejlepší od Čapka je Hordubal, Povětroň a Obyčejný život (prosím vás, proč že to???), Michal Viewegh neumí psát, Harry Potter je fantasy a tak dál a tak dál... Na všem je něco pravdy, ale většina toho se zakládala na subjektivních názorech profesorů. A právě oni by měli mít ten nadhled, dovést knihu hodnotit a interpretovat podle příslušnosti k žánru... Možná jsem docela povrchní, ale aby mě knížka opravdu "dostala", mi stačí chytlavý příběh a nějaká přidaná hodnota, o které si řeknu, jo, to je ono, tohle fakt stojí za to a tohle doporučím dál, protože to je opravdu mazec. Posledním takovým příkladem může být The Lying Game od Sary Shepard, od které jsem se doslova nedokázala odtrhnout. A není to žádná velká literatura. Obyčejná YA s tu a tam předvídatelnou zápletkou. A mně se přesto líbí a nestydím se za to :D

Takže pokud bych vám měla něco poradit... na hodnocení ostatních tak nedejte, udělejte si vlastní názor, ten je nejdůležitější. Ačkoliv přiznávám, že si i já si vybírám knížky podle doporučení nebo podle počtu hvězdiček, které ukořistily na Goodreads, nemělo by se to přehánět. A jestli vám bude někdo kritizovat vaši oblíbenou knihu/sérii, kašlete na to, vy nejlíp víte, proč je pro vás tak skvělá (tímto se omlouvám všem fanouškům Stmívání :D), a proto...


photos from weheartit.com

12 komentářů:

  1. Nejdříve se vyjádřím k sérii Twilight.. :D Pardon, ale musím. :D
    Moje kamarádky nečtou, když ode mně slyšely, že čtu knížky o upírech, nebo se koukám na filmy o upírech.. asi si o mě myslely že jsem úplný magor.. a přesně jak píšeš, vůbec nevědí o co jde a už celou sérii odsuzovali. Já jsem fanoušek celé Twilight série.. :) ať si každý říká, co chce, já to prostě žeru!! :) I když je samozřejmě pravda, že s dalšími a dalšími novými knihami - veškeré YA knihy - už můj zájem o Twilight opadává, ale pořád je to moje oblíbená série.. :)
    Nemám potřebu hodnotit knihy jednou hvězdičkou.. když se mi kniha nelíbí, tak ji prostě odložím.. autor si dal práci s napsáním knihy a jednu hvěz. si za svou práci nezaslouží, i kdyby knížka byla sebehorší.. :)
    Od Boženy Němcové jsem nepřečetla nikdy nic.. asi v sedmé třídě, jsem začala číst Babičku, ale je pravda, že jsem asi po 10 stranách skončila.. a nikdy ji nedokončila.. :)
    No, o hodnocení knih, by toho šlo napsat dost :)
    Nikdy nedám na hodnocení ostatních.. :) Přece jenom, když někdo knihu ohodnotí 5 hvězdičkami a někdo jim s těžkým srdcem dá jenom 1 hvězdičku .. no, to si nevyberete ! :) Pouze VLASTNÍ názor! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak, o hodnocení knihy by se daly popsat tuny papíru :)
    A s tím Twilightem, já prostě nejsem typ, co odloží knížku, aniž ji dočte, to by musela být opravdu megaděsná, asi je to zvědavost nebo profesionální deformace, nevím :D Pořád jsem nějak doufala, že mě to přece jen něčím dostane. Ale nedostalo. Ale chápu, že to spousta lidí miluje. Tyhle naše oblíbené série a knihy bývají srdeční záležitost, někdy třeba i spojené s událostí nebo časem, kdy je čteme. Já mám takhle třeba Harryho Pottera. Objevila jsem ho v takovém zvláštním životním období a hrozně mi pomáhalo do toho jeho světa utíkat, a proto je to podle mě prostě nejlepší série na světě, i protože na to mám tak osobí vzpomínku :)

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu s tebou souhlasím o té Twilight sáze (a i o všem ostatním, ale hlavně o ní)! Mě se ty knihy docela i líbily, ale ten Rozbřesk opravdu byl utrpením - přesto jsem ale ráda, že jsem to nakonec dočetla.
    S tím, jak nám pořád cpou ve škole to, že to a to od toho autora jen veledílo, tak s tím taky souhlasím. Hlavně je i hodně profesorů, co fantasy odsuzují, ale když jsem potkala jednoho profesora češtiny s Kingem v ruce, docela jsem koukala. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Někdy si říkám, že jsou tyhle školní názory děsná póza, že si učitelé a profesoři myslí, že by nám to měli říkat, protože tak se to přece píše v učebnicích a myslí si to spousta studovaných lidí, tak to asi budé jediné správné :) A taky je to pochopitelně snazší...

    Spousta těch "zásadních" velkých knih určitě stojí za to, ale mám pocit, že někdy učitelé tímhle hlásáním, že je to veledílo, od čtení naopak odradí a to je škoda

    OdpovědětVymazat
  5. Náš profesor to ani tolik neřeší. On nám na rovinu řekne, jak se jemu konkrétně kniha líbila a proč a co zase za moc nestojí. Taky nám hodně říká, proč si tu a tu knihu lidi vybírají k maturitám. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím v tom, že by učitelé měli mít jistý nadhled. Nejspíš díky školní deformaci začínám mít tik v oku, jakmile někdo řekne, že Čapek je jeho nejoblíbenější spisovatel.

    Já jsem měla to štětsí, že jsem Stmívání četla dávno předtím, než se stalo tolik populární. Knihu mi doporučila kamarádka a opravdu se mi tehdy líbila. Bylo to něco jiného. Ovšem od druhého dílu jsem začala mít s Bellou problémy a série se neřadí mezi mé nej, ale jsem ráda, že jsem je četla.

    Je pravda, že každý z nás má prostě nějakou tu srdcovku, která třeba ostatní tolik nenadchne.

    OdpovědětVymazat
  7. Kacennka: tak to máš kliku na prima učitele. Moje učitelka na střední sice nebyla špatná, hodně jsem se toho od ní dozvěděla, ale že by nás přímo vedla ke čtení, to ne... stačilo jí, když jsme odříkali, co nám nadiktovala. Ty informace sice někdy byly dost zajímavý, ale co je to bez čtenářského zážitku?

    Syki: mám to dost podobně, kvůli tomu jsem si třeba právě k tomu Čapkovi hledala cestu dost těžko... a Bella je na ránu, to mi nikdo nevymluví :D

    OdpovědětVymazat
  8. On je spornej. Ve skutečnosti dokáže dokonale šikanovat, když něco nevíš, dá ti to pořádně vyžrat a je občas hrozná svině, ale když začne vyklát, strašně dobře se poslouchá a skvěle vysvětluje a při zkoušení tě dokáže podržet.

    Nikdy nezapomenu na to, jak nám popisoval, jak Gargantua nebo Pantaguel (nevím jaký z nich) hledal něco, čím by si utřel zadek... :D

    OdpovědětVymazat
  9. Na tohle léto jsem si naplánovala, že bych s emohla vrhnout na Twilight ságu, když se mi Hostitel od Meyerové tak moc líbil...a ejhle, stále se mi do toho nechce:D Lidi kolem to četli, někteří doporučují, někteří ne, ale celkově vztao mě to zatím vůbec neláká.

    S těmi učiteli souhlasím - naše češtinářka je toho živým příkladem. Chápu, že se snaží nás, zabedněné puberťáky, nadchnout pro krásu staré literatury, ale často to dělá s takovou vervou a zapáleností, že veškerá chuť či zájem je tatam.

    I mě stačí, když mě kniha chytne a nepustí. A to nemusí být ani originální, ani bestseller.

    OdpovědětVymazat
  10. Súhlasím, že je lepšie prečítať knihu a potom si na ňu vytvoriť vlastný názor... Twilight je kniha, ktorú fakt nemusím, ale čítali ju asi všetci, tak som skúsila prvý diel a mala som pocit, že polovica knihy je len o tom, že ona vzdychá, že nemôže byť bez neho a on ju nenávidí :) preto som pri jednotke aj skončila, ale súhlasím, že priniesla niečo nové, čo tu ešte nebolo, rovnako ako HP pred pár rokmi... A na školu mám asi šťastie, lebo nikto nám nehovorí, čo je dobré a čo nie, skôr nás nútia čítať a mať nejaký svoj názor :)

    OdpovědětVymazat
  11. U nás v škole to stálo skôr na vlastnej dôkladnej analýze textu, ktorou si musela podoprieť svoj názor a výklad - tieto rozbory sme obvykle robili predtým, než sme sa zoznámili s pozadím toho ktorého autora a nejakými oficiálnymi "hlavnými myšlienkami" a spol... :-) To bolo podľa mňa výborné, naučila som sa pristupovať k textu celkom odlišným spôsobom a aj ako čitateľovi mi to takpovediac umožnilo dostať sa na "iné poschodie"...
    Napríklad na testoch sme dostali len papier s textom a nebolo tam ani meno autora, ani nič, z čoho by sa dalo vyvodiť niečo naučené...myslím si, že naša slovenčinárka mala výborné metódy, ako nás naučiť podstatné veci a kto rád čítal a nemal klapky na očiach, veľa si z jej hodín odniesol.

    OdpovědětVymazat
  12. Aha a vlastne ešte - od Čapka som čítala tri hry; R.U.R., Bílá nemoc a Loupežník a páčili sa mi všetky. O Hrdobcovi ani neviem či sme sa učili.

    OdpovědětVymazat