Letní dumání - Moderní upíři a vlkodlaci


Tohle meme je součástí Léta s knihou, které pro nás všechny moc pěkně vymyslely a naplánovaly Syki a Abyss. Jeho cílem je se každý čtvrtek zamyslet nad daným tématem... pro tento týden jsou na řadě moderní upíři a vlkodlaci...

Říkám rovnou, že s tímhle tématem si moc nevím rady... Nejsem zrovna velká fanynka upírských příběhů, ale možná je to tím, že jsem jich tolik nečetla a nejvíc mi utkvělo Stmívání a to ve mně zrovna nevzbudilo nadšení... Ale o tom jsem už psala mockrát, takže to tu nebudu znova otvírat... Znám série Darrena Shana a Olivera Nocturna, ale to asi nebudou ti upíři, o kterých by dneska měla být řeč... Je to zvláštní, protože mám ráda fantasy i paranormální příběhy, jen ti upíři mi zkrátka k srdci nějak nepřirostli. Vlastně je legrační sledovat, jak se trendy v YA poslední léta mohutně upínají k nejrůznějším, ale v zásadě podobným tématům. Jak a čím to všechno začalo? Možná už se mi budete smát, že ho zase vytahuju, ale podle mě v tom trochu má prsty zas ten Harry Potter (a i tam se objevuje upír i vlkodlak, takže nejsem tak docela mimo mísu :D). Byla to jedna z prvních knih, kterou četli lidé nejrůznějšího věku. A možná že právě tohle položilo základy YA knih, jaké známe dnes. Dřív takové přece nebyly. Nebylo jich tolik a tématicky byly taky někde trochu jinde. No a další, komu je potřeba přičíst určitou zásluhu za rozvoj YA, je skutečně ta Stephenie Meyer a její Stmívání. Ona poprvé (minimálně v celosvětovém měřítku) nastavila určitá pravidla pro to, jak má taková knížka pro správného teenagera vypadat. A od té doby se spousta jejich následníků řídí podle několika základních pravidel:
  1. Holky čtou víc, proto se vyplatí mít hlavní hrdinku ženského pohlaví
  2. Součástí příběhu musí být romantická zápletka. Může být coby hlavní motiv nebo jen vedlejší (což je stále častější)
  3. ON musí být buď naprosto dokonalý, ale chovat se jako pitomec, nebo být ne příliš zajímavý na první pohled a trochu ňouma, který se však během děje ukáže coby pravý hrdina
  4. Příběh musí mít určitý přídech fantastična, paranormálna, sci-fi...
  5. Happy end (ač to už dneska taky tak docela neplatí...)
Každá kniha musí mít nějakou přidanou hodnotu, kterou obecně zmiňuju v bodu čtyři. Jen obyčejné příběhy už nefrčí. Dneska jsou nejvíc v kurzu dystopie, měli jsme tu čaroděje a čarodějky nejrůznějších druhů, anděle a démony... A všechno to začalo právě s upíry, kteří jsou nádherní až se z toho rozklepete a na slunci se třpytí... Možná se okrádám o velkou část literárního světa a poznání, ale prostě mě to neláká. Proto jsem nečtla ani Vampýrskou akademii, ani Upíří deníky ani vlastně nic dalšího podobného... a nějak mi z té mojí dnešní úvahy vypadli ti vlkodlaci. Musím říct, že jsem nikdy nepochopila, co mají vlastně s upíry společného... jen proto, že je do jedné knížky smíchala Meyerová? Ale to asi bude tím, že mám mezery ve vzdělání, je dost dobře možné, že boj mezi upíry a vlkodlaky zuří odjakživa... :)

Vyrostla jsem v jiné době, pro mě byly příběhy o upírech spojovány s Draculou a s Upírem z Feratu, což byl film, který bavil hlavně moje rodiče... :D Upíři byli děsivá stvoření, co přes den spí, sajou krev nevinným pannám a platí na ně česnek... (a to mě zrovna neohromovalo) Nejvíc cool bylo Interview s upírem (což je ostatně dokonalý film s rozkošně mladým Bradem Pittem...) a Buffy, která mi vždycky připadala trochu jako trapárna. Nedovedu říct, která z variant upírů a vlkodlaků je lepší - jestli ta starší a tradičnější, která vám nažene víc hrůzy, nebo ta moderní a sexy, která z té staré ale v podstatě vychází. Určitě bych ji nezatracovala, je to zkrátka vývoj. Jak se mění způsob psaní, proměňují se i témata, to je přirozené. A tak pokud někoho fascinovali upíři, je samozřejmé, že si řekl, co kdyby se tohle téma dalo posunout dál, udělat z něj něco modernějšího... což se na celé čáře povedlo! Abych nezapomněla, nečetla jsem ani Maggie Stiefvaterovou... takže celý tenhle můj příspěvek je opravdu téměř naprosto plácání o knihách, které neznám. Přesvěčte mě, stojí za to si je přečíst? Co vás na nich uchvacuje? Jsem otevřená jakýmkoli argumentům a děsně zvědavá :)

9 komentářů:

  1. Upíři mě taky nějak nikdy neoslovili. Knihám přímo o nich se tak trochu vyhýbám. Ale když se sem tam někde nějaký upír objeví (při nejlepším ho hlavní aktér zabije), tak mi to nevadí. Přeci jen jsem ale četla Vampýrskou akademii, i když to bylo víceméně kvůli přesvědčovacím schopnostem kámošky. Ale musím uznat, že se mi VA líbila. Není to ten klasický upíří příběh, ale přesto je tam zachováno něco z klasických upířích příběhů a i něco nového (hlavně tam není používané slovo upír, takže to asi taky na tom něco bude). Od Stiefvaterové jsem četla jenom Mrazení, a světe div se, vůbec se mi to nelíbilo, a to mám vlkodlaky ráda. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Není tam používané slovo upír? A jak si teda říkají? To mě zajímá... takže říkáš, že Vampýrská akademie za přečtení stojí?

    OdpovědětVymazat
  3. No, není tam používané slovo upír, ale to je věc překladu. V originále jsou to normálně vampires. U nás jsou to tedy vampýři. Ale je to opravdu perfektní série a ne nějaká obyčejná upírská slátanina. :)
    Doporučuju ihned zkusit ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, je fakt, že je to jen věc překladu, ale vyhovuje mi to tak víc. :)

    Teresinha: Tak já opravdu nelituju toho, že jsem VA četla. Je to jen na tobě, ale myslím, že to stojí alespoň za zkoušku. :)

    OdpovědětVymazat
  5. VA určite skús ;) Nie je to typická upírina :) Je tam síce romantická zápletka, ale napriek tomu ti to vadiť nebude, pretože je krásne prepracovaná :) Pokiaľ ide o článok - palce hore ;) Veľmi dobrý :)

    OdpovědětVymazat
  6. No, holky asi se fakt nechám zlákat :) Navíc mě přitahuje ta internátní škola, mám knihy z takového prostředí ráda....(proč asi :D)
    A Stormy, díky za pochvalu :)

    OdpovědětVymazat
  7. no já teda upíry zbožňuju a nejvíc mě bavila právě serie stmívání :) (potom i bree tanner atd.) a tak jsem jako milovník upíru začla číst školu noci první díl super ale druhý mě nějak zklamal a tak jsem přestala knížku a serii číst.
    Protože jsem sledovala seriál upíří deníky tak jsem si pořídila i knížky zatím sjem přečetla jen tu první (už tu na mě čeká i druhý díl:)) a jako úplně něoc jiného než seriál (jako vždy) je to tam brané z jiného úhlu sice to není knha která by zaujala na první stránce ale tak nějak to vtáhne po chvíli do děje :) jinak jsem četla samou chválu na vampírskou akademii tak tu si možná do budoucna pořídím :)
    a taky Lusy Adams jedna česká začínající spisovatelka napsala úžasnou knihu Odstíny života .Já zatím četla jen 11 kapitol ještě když to posílala svým fanouškům ale musím říct že je to velice návykové a nápadité.V knížce jsou různé fantasy postavy a ten příběh mě prostě nadchl ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Winnie, na Odstíny života už jsem slyšela spoustu chvály, ta knížka je rozhodně na méme to-read listě :)

    OdpovědětVymazat
  9. Mně se ty upíří story líbí :D. Když mi bylo 12 byla jsem poblouzněná Stmíváním, což mě, díky Bohu, už opustilo. Sérii knih Upíří deníky jsem četla, tedy jen tři díly, ne celou, ale nějak mě to neohromilo. Winnie má pravdu, když píše, že to nezaujme hned na první stránce. Vampýrskou akademii jsem četla a ta se mi naopak dost líbila. Nemá to nic společného s rádoby na slunci třpytícími se upíry, kteří vysávají jen zvířata. Celou sérii jsem měla přečtenou hned. Dobře se mi to četlo, takže můžu doporučit. A od M. Stiefvaterové jsem nic nečetla :D.

    PS: Moc pěkně napsaný článek :)

    OdpovědětVymazat