Review: HUNGER GAMES - Aréna smrti



Suzanne Collinsová
HUNGER GAMES - ARÉNA SMRTI

Oficiální anotace:
V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji.
Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games – zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život.
Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně.
Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska…
Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?

Tak jo, řeknu to rovnou, od téhle knihy jsem asi čekala víc. Není to špatný příběh a asi vám budu připadat jako rozdvojená osobnost, protože v téhle review budu hlavně kritizovat a na závěr dám čtyři hvězdičky... S touhle knížkou je to totiž složitější. Moc jsem na ni byla zvědavá, protože na ni všichni pěli takové ódy. Říkala jsem si, čím to sakra bude, fakt je to tak jiné, tak dobré? Inu, je i není :) Tenhle článek bude asi hodně spoileroidní, protože tak trochu vycházím z toho, že to většina z vás už četla a že jsem jedna z posledních, která příběhům z Panemu také podlehla. A proto možná nebudou následující řádky tak docela srozumitelné pro ty, kteří tuhle knihu ještě nečetli... A ano, podlehla, protože i přes nadcházející kritiku rovnou říkám, že jsem zvědavá na další díl a rozhodně si ho přečtu :) Vezmeme to popořadě: začátek knížky je dost předvídatelný. Asi i proto, že hodně je toho prozrazeno na zadní obálce knihy, ale to mi tak nevadilo. To, že coby účastnici nadcházejících Hladových her vylosují Prim, mladší sestru hlavní hrdinky a dívku, která je ve slosování poprvé a má tam jen jeden jediný lístek, je tak očividné, že ani kdyby to na té zadní staně nebylo, muselo by to přece každého napadnout. A to, že se hlavní hrdinka Katniss přihlásí na její místo, je ještě očividnější. Ale jak říkám, to by tak nevadilo. Jen jsem od téhle série tak nějak čekala, že nebude předvídatelná. Nebylo to nijak strašné, ale okamžik, kdy by mi klesla brada překvapením, ten tedy v první knize nepřišel. Ale kdo ví, třeba to bude v dalších dvou dílech lepší :)

Co mi ale na knize překvapivě vadilo, byla Katniss a veškeré její jednání a smýšlení. Na jednu stranu je to chytrá holka, které to fakt pálí a dovede se po smrti otce postarat jak o mladší sestru, tak o matku. Na druhou stranu některé její úvahy v rámci Hladových her jsou s prominutím dementní. Omlouvám se, ale fakt mi lezla na nervy. Třeba v okamžiku, kdy se všichni splátci předvádí tvůrcům her a ona po tvůrcích vystřelí z luku, aby přitáhla jejich pozornost. To je hrozně rebelské a vlastně obdivuhodné. Ale to, jak se pak obává, že dostane nejmenší počet bodů... každému i pologramotnému čtenáři je jasné, že tak to přesně není, že naopak dostane vysoké hodnocení. Je to podobný okamžik jako s vylosováním lístku Prim. Mám dojem, že autorka čtenáře někdy zbytečně připravuje o překvapení, o ten moment, kdy by mohla poklesnut brada, právě tím, že nám napřed vehementně cpe, že se stane pravý opak. Ale takhle očividně to zkrátka nefunguje. Nebo aspoň mně se to zdálo.

Taky musím říct, že mě Peeta nijak zvlášť neohromil. Doufám, že mě teď neukamenujete, ale upřímně, připadá mi trochu jako moula a mám dojem, že vlastně zatím nic moc nepředvedl. Je jasné, že je do Katniss blázen a způsob, jakým si to ona celou dobu odmítá připustit, mě taky rozčiloval :) Na druhou stranu chápu, že když se stanete součástí Hladových her, nemůžete asi věřit nikomu a ničemu a Peeta byl od začátku takový podivně nečitelný. Nebylo znát, jak to myslí a co má vůbec za lubem. Vlastně musím říct, že mě docela potěšilo, že se z knihy nevyklubala další typická osudová lovestory. I když to tak nakonec asi bude, tentokrát je začátek napsán chytřeji a po těch všech oslnivých hrdinech, ze kterých hlavní hrdinky omdlévaly, jen co se na ně podívaly, je to docela příjemné osvěžení. Navíc je naznačen milostný trojúhelník Peeta - Katniss - Hurikán, na který jsem docela zvědavá. Zatím bych víc fandila Hurikánovi, ač ten se vlastně v první knize téměř neobjevuje. Ale nějak tuším, že to bude asi pěkný bastard, co? :)

Přes tuhle všechnu kritiku musím uznat, že je to v zásadě dobře napsaná kniha. A že je to zas něco nového a jiného. A to se dneska moc cení. Že to není tisící varianta téhož. A je tam pár fakt povedených momentů, třeba "dívka v plamenech" je celkově pěkná myšlenka a moment, kdy umírá Routa, mě opravdu dojal. Navíc myslím, že Suzanne Collins vlastně nastartovala tu novou vlnu dystopických knih a to už taky něco značí. Oškliví Scotta Westerfelda byli sice o něco dřív, ale rozhodně nevzbudili takový rozruch. Každopádně je Hunger games série, která si zaslouží trochu pozornosti :) Závěrem si neodpustím jednu malou úvahu - moc nerozumím Fragmentu, proč se rozhodli nechat název série v angličtině, když se v knize mluví o Hladových hrách. Opravdu je Hunger Games o tolik víc cool? Mně by Hladové hry na titulce nepřišly tak špatné, co myslíte? Když už přeložili Hurikána a Slováci mohou mít Hry o život... Jsem docela zvědavá na film a knize tedy uděluju už inzerované:



photos from weheartit.com

3 komentáře:

  1. Zaujímavá recenzia, ja som od toho nečakala až tak príliš veľa, preto ma kniha veľmi prekvapila a autorka si ma získala zvratmi v deji. Inak Routa je Rue (vyvolená z 11. obvodu) a Hurikán je Gale? Mám v tom mierny zmätok. Každopádne Hunger games je výstižný názov v mnoha ohľadoch ale Hry o život znie zasa oveľa lepšie ako Hladové hry a nemá ďaleko od originálu.

    OdpovědětVymazat
  2. Snowy, přesně tak, Hurikán je Gale a Routa je z 11. obvodu (v češtině kraje :))
    A Hry o život by mi přišly asi nejlepší, protože když se to vezme kolem a kolem, jen o ten hlad tam přece nejde...

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem strašně ráda, že jsem Hunger Games četla ještě když se o nich v ČR nemluvilo.
    Náhodně jsem koukala na knížky které by šly číst online v angličtině a prostě vidím HG. Přečetla jsem si jednu recenzi ve slovenštině a šla do toho. A naprosto mě to dostalo. Nejspíš to bylo protože jsem si myslela, že to bude nějaká slátanina ve stylu novodobých gladiátorských her a no potom tohle.
    Jinak Peeta mě taky nijak neoslnil. :-D Zato Gale mi přišel mnohem víc jako Katnissin typ. Ale Katniss má svojí hlavu. Strašně se mi líbilo, že vlastně nikdy nechtěla nikoho a že to nebylo všechno postavený jenom na vztahu Peety a Katniss.
    Jinak vážně zajímavá recenze...:-)

    OdpovědětVymazat