Pracovní review: ACROSS THE UNIVERSE

Beth Revis

ACROSS THE UNIVERSE
 

Anotace z Goodreads:

Láska mimo čas. Vesmírná loď postavená na tajemstvích a vraždě.

Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Godspeed a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona tak bude vržena do zcela nového světa vesmírné lodě, která si žije podle vlastních pravidel.

Amy si rychle uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodě se ji pokusil zabít. A pokud rychle něco nepodnikne, její rodiče budou další na řadě. Proto musí teď co nejrychleji rozluštit skrytá tajemství lodě Godspeed. Ale na jejím seznamu podezřelých figuruje jediný, na kterém záleží: Elder, budoucí vůdce lodi a láska, která přišla znenadání.

Hrozně dlouho jsem přemýšlela, jak tuhle review pojmout. Abych správně dovedla vyjádřit své nadšení. Abych nespoilerovala. Abych vás nějakou zbytečnou informací nepřipravila o zážitek z četby.  A čím déle o téhle knize přemýšlím, tím víc jsem z ní odvázaná... takže reálně začalo hrozit nebezpečí, že pokud nenapíšu review co nejdříve, zbude z ní jen vzdychání a áchání nad dokonalým vyvrcholením, které pro nás Beth Revis narafičila. Tahle knížka mě totiž opravdu dostala. Protože to bylo něco trochu jiného. Protože způsob, jakým Beth píše, vás dokonale vtáhne do příběhu. Protože ač jsou okamžiky, kdy musíte Amy nenávidět, mnohem víc převažují chvíle, kdy si říkáte, pane jo, do čeho se ta holka přimotala... Největší pozitivum téhle knihy bylo, že mi po jejím dočtení pěkně klesla brada, rozuzlení mě dokázalo překvapit. A to se neděje často :) Mám občas pocit, že spousta YA knih je sice moc pěkně napsaná, ale také jsou předvídatelné. No, tak Across the Universe není. Aspoň pro mě nebylo. Ale možná jsem jen nechápavá a nevyčetla jsem náznaky mezi řádky dostatečně včas :)

Jak už praví anotace, hlavní hrdinkou je jistá Amy, která letí zmrazená ve vesmírné lodi osídlovat novou planetu. Její rodiče jsou vážení odborníci, kteří mají pomoci ustavit novou společnost, jež tam vznikne. Ano a Amy je v zásadě jen zavazadlo. Není nijak důležitá. Zkrátka letí se svými rodiči. A přitom se jí vůbec nechtělo. Jen si představte, že máte opustit všechno, co jste doposud znali, všechny kamarády, domov a kluka, kterého milujete, vydat se přes celý vesmír na nějakou neznámou planetu. Poletíte 300 let, takže až tam dorazíte, všichni, které jste kdy znali, budou dávno po smrti. A nemluvím o tom, že zmrazování není zrovna příjemný zážitek. Sníte, když jste kus ledu? Co se s vámi děje? Navrch toho všeho vás rozmrazí o 50 let dřív. Omyl? Záměr? Ale proč Amy? Vždyť je naprosto nezajímavá... a teď je vzhůru s vědomím, že až dorazí na planetu a budou rozmrazeni její rodiče, bude ona už starší než oni... no nevím jak vy, ale já bych se na místě nechala vystřelit mezi hvězdy do vesmíru. Šílená představa.

Amy z toho je sice pořádně vedle, ale na druhou stranu je to docela silná osobnost. Občas až moc silná, takže se objevují okamžiky, kdy ví všechno nejlíp a je nejchytřejší pod sluncem, totiž pardon, pod solární lampou lodi Godspeed :) Tohle mě dost vytáčelo, ale zase ne nějak významně. S hlavní hrdinkou se přece občas musíte dostat do názorového konfliktu, no ne? Jinak by vás ten příběh nebavil... A k příběhu samotnému: Across the Universe je další z řady dystopických knih. Proto je také uspořádání společnosti na lodi Godspeed trochu pokroucené. Před lety téměř tři čtvrtiny lodi vyhladila morová rána (významné ehm, ehm, malými písmenky) a přeživší nastavili řád, podle kterého se všichni poslušně řídí (podezřele poslušně...). Společnost vede nejstarší, Eldest, který má v zásadě neomezenou moc, a zároveň připravuje budoucího vůdce lodi, Eldera. Reprodukce je řízená, to znamená, že se lidé v zásadě množí jako zvířata jednou za dvacet let, kdy vypukne "Sezóna" a padají zábrany... Všichni na lodi jsou monoetničtí, mají stejnou barvu pleti, stejné oči, stejné vlasy. To proto, aby nevznikaly rozbroje. Odlišnost totiž může vyvolávat spory. Protože kdo se liší, je sviňák, jak říkával blahé paměti Andrej Stankovič, ale to sem nepatří. A Amy pochopitelně odlišná je. A dost. Má světlou pleť a zrzavé vlasy, takže nemůže být odlišnější... (uznávám, tenhle motiv je trošku lacinější, ale při čtení vám to ani nepřijde).

Na to, aby se s touhle podivnou společností vyrovnala a naučila se v ní žít, není Amy tak docela sama. Od začátku ji doprovází právě budoucí vůdce lodi, Elder, který se do ní zamiloval na první pohled, ještě když byla kus ledu. Právě proto že je tak odlišná. Ale chudák Elder to nemá lehké, Amy vůči němu žádné velké city neprojevuje. Ovšem musím říct, že se jí ani nedivím. V situaci v jaké je, opravdu není čas na nějaké milostné juchání. Ač věřím, že čtenáři by si to přáli. Ale Beth Revis nás nechává doufat, že v pokračování už toho času na romantiku bude o něco víc... Nebudu vám ze zápletky prozrazovat víc. Snad jen to, že od prvních stran je jasné, že tu něco nehraje, že ti lidé na lodi se chovají opravdu divně a celá ta morová rána je podezřelá... Ostatně na Godspeedu je toho podezřelého celá hromada, na to jedna review nestačí... Zkrátka tuhle knížku rozhodně doporučuju vaší pozornosti a nemůžu se dočkat druhého dílu!

fotky z weheartit.com a z webové stránky ke knize

A jen tak pro zajímavost... existuje stejnojmenná píseň od Beatles, a dokonce i film trochu těmi Beatles inspirovaný, protože je zasazený do 60. let a jejich písně tam zní. Vypadá to jako za vlasy přitažená bláznivina, s vesmírem nic společného, ale zas proč ne. Mám ráda vyšinuté filmy :D