Pushing the Limits versus Crash

Dnešní článek bude taková dvojitá recenze. Nebo možná recenze ani jedna. Spíš takové zamyšlení a srovnání. Nemám moc ráda, když se knížky srovnávají. Když někdo říká, že tohle je nový Harry Potter, další Stmívání... Rozumím tomu jako nakladatelskému marketingovému tahu, že je třeba nový příběh přirovnat k něčemu, co už bylo úspěšné, nedivím se, dělají to všichni (i my). Jen já to jako čtenářka nemám zrovna dvakrát ráda. 

Dneska se ale srovnání nevyhnu, protože to bude hlavní podstata následujících písmen. V poslední době jsem totiž četla dvě knihy, které mi přišly nápadně podobné. Neříkám, že děj byl úplně stejný, ale postavy, jejich rozvržení a jejich osudy si byly až zarážejícím způsobem podobné. Mluvím o knihách Pushing the Limits a Crash. První zmiňovanou knihu jsem četla dřív a musím říct, že mě dost zasáhla. Tím, jak je v ní spletena spousta příběhů, ale přitom všechny pořád dávají smysl, protože všechno se točí kolem dvou hlavních hrdinů. Strhlo mě to a několikrát dojalo. Dojal mě vztah, jaký má Noah ke svým bratrům a co všechno je jim ochoten obětovat. Ani mi v tomhle případě nevadil model bad boye s dobrým srdcem. Věřila jsem mu to. Dojala mě Echo a to jak se prala se ztrátou bratra. Jak nenáviděla a přitom měla ráda Ashley. Rodina se jí rozpadla v zásadě před očima a ona tomu nedovedla zabránit. Jak nevěděla, co se vlastně odehrálo mezi ní a její matkou. Nenáviděla jsem jejího otce, že jí to nepověděl, ale vlastně jsem ho chápala a myslím, že bylo správně, že si Echo ke všem odpovědím musela dojít sama. Najít je v sobě. Nemohla jsem přestat číst, protože jsem potřebovala vědět, jak to bude pokračovat, jestli se hlavním postavám podaří překročit vlastní stíny a jít dál. Celou dobu totiž nebylo vůbec jisté, že to dobře dopadne. A jestli to, že to třeba dopadne špatně, není vlastně správné.

Když jsem po tomhle čtenářském zážitku sáhla po Crash, zklamalo mě to. Přitom jsem  nečekala, že to bude kniha podobného druhu jako Pushing the Limits. To bych ji asi vůbec nečetla, protože přece jen tyhle knihy čtu kvůli práci, a pokud mám dojem, že jsem našla něco dobrého, nepotřebuju hledat a číst knihu stejného druhu. Uznávám, že jsem možná udělala chybu a pořádně jsem si nepročetla anotaci, ale dostala jsem tip na tuhle knihu od jedné agentky, coby jeden z highlightů frankfurtského veletrhu. Zaujal mě příběh knihy, kdy si ji autorka nejprve vydala sama elektronicky a údajně prodala na 50 tisíc výtisků, což není tak docela málo. A teď se HarperCollins rozhodl koupit práva a v prosinci by knížka měla vyjít i na papíře. A HarperCollins rozhodně není nějaké zanedbatelné nakladatelstvíčko. Takže to vzbudilo mou pozornost. Taky mě zaujala obálka a slibovaná linka příběhu, kdy hlavní hrdinka měla být nadšená tanečnice. Měla to být podstata jeho života. No, na můj vkus tam bylo tance moc málo. Celé se to právě točilo spíš jen kolem ústřední dvojice, což mi přišlo škoda a cítím v tom nevyužitý potenciál. Je pravda, že Crash má jednu linku, která je docela jiná a já vám ji tu nemůžu popsat, protože by to byl spoiler jak noha...(v jedné recenzi na GR jsem si přečetla srovnání s jednou zápletkou z  Hříšného tance, které perfektně sedí) Je tam sice jedno klišé vedle druhého, ale dovedu si představit, že se to někomu může líbit. Kdyby si to autorka odpustila, nebyla by to vůbec špatná kniha. Tak jako tak se mi Pushing the Limits zkrátka líbilo mnohem víc.

Navíc Crash má být podobně jako Pushing the Limits trilogie. Zatímco u druhé zmiňované knihy si to představit dovedu. Vlastně to nepůsobí jako pravá trilogie, první díl je víceméně ukončený a může stát samostatně. Dvojku jsem ještě nečetla, ale anotace slibuje, že se bude soustředit na jiné postavy, které jsme poznali v díle prvním. Může tedy také víceméně stát samostatně. Z anotace Clash (druhého dílu Crash) jsem vyčetla, že se vše zas bude točit kolem Jude a Lucy. Po prvním dílu říkám: Nudááááááááá! Ale abych se dostala k jádru pudla: V čem vidím tu podobnost? Oba příběhy mají podobné hlavní hrdiny: Kluka, co je bastard, ale vlastně má dobré srdce. Holku, co bývala oblíbená, ale poté, co se v jejím životě něco odehrálo, je najednou trochu outsider a vlastně divná. Obě tyhle holky mají trochu potíž se svou matkou - Lucyina matka v Crash sice není takový magor jako matka Echo v Pushing the Limits, ale zase má studený čumák a to na potíže docela stačí. Obě holky měly bratra, který tragicky zemřel (ačkoliv v Crash to tvoří zápletku, po které vám maličko klesne brada, to je ta trocha dramatu na závěr... ale pššt ;)). Mám pokračovat? Nechci tvrdit, ani pídit se po tom, zda jedna autorka od druhé opisovala. Obě knížky vyšly v zásadě naráz, v červenci letošního roku. Spíš v tom jen cítím trochu nového trendu. A mám dojem, že knížek jako jsou tyhle bude čím dál víc. Postavené na podobném modelu, proložené poměrně závažnými tématy. Z čehož mám vlastně radost, protože je fajn číst taky něco, co trochu dává smysl a vyvolává jiné emoce, než jen zamilované vzdychání.

Co na to říkáte vy? Četli jste některou z těchhle knih? Zaujaly vás? Která víc? Podělte se se mnou!

10 komentářů:

  1. Crash momentálně čtu. Kdybych byla možná patnáctka, která těch knih nemá tolik za sebou, nejspíš by se mi kniha šíleně líbila. Teď mi ovšem připadá jen jako jedno klišé na druhém, přitom velice špatně pospojované dohromady, až to pěkné není. Pushing Limits mám doma a ještě jsem se ke knize nedostala, těším se. Také jsem nedávno dočetla Easy, které ve své podstatě stojí na stejné zápletce, s tím rozdílem, že Easy hraje i na vážnější strunu. De facto by se ke všem čtyřem knihám dala přidat i Beautiful Disaster. Velice úspěšný ebook, který se dobojoval i k 3D vydání.

    Všechny knihy jsou postavené na podobném principu. Zatímco Crash mi přijde velice špatné, Pushing Limits si doufám užiju. Easy bylo výborné, byť místy mírně nereálné (myslím hlavního hrdinu), Beautiful Disaster se mi kdysi hodně líbilo, teď mi přijde tak nějak přes čáru. Každopádně hezké srovnání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Beautiful Disaster já právě vůbec neznám, možná na to mrknu. Easy mě zaujalo, přečtu si tvou recenzi :) A doufám, že se ti Pushing the Limits bude líbit, ta knížka vážně stojí za to

      Vymazat
    2. Autorka Beautiful Disaster dokonce plánuje vydat druhý díl, který je de facto první díl z pohledu hlavního hrdiny. Tohle zjištění mě upřímně docela omráčilo :D Já zase nevěděla, že Pushing Limits má být "trilogie". Už je to hodně dávno, co jsem na knihu prvně narazila a pak si ji chtěla i přečíst, nenapadlo mě zkoumat, jestli nebude další kniha :)

      Vymazat
    3. Nevím, jestli to tak bylo u PtL promyšlené od začátku, na GR jsou zatím dvě knihy nicméně ve Frankfurtu mi agentka HarlequinTeen říkala, že budou tři a nejspíš ještě nějaká e-novela (jak to tak teď bývá...)
      Tak jsem zvědavá :)

      Vymazat
  2. A videla si aj nové obálky ku celej Crash sérii? Teraz už knihy majú nielen podobný názov ale aj rovnako vyzerajú. Ešteže na nich nie je baletka, lebo to by bolo krute zavádzajúce :D

    Inak keď som zbadala, že tu máš Pushing the Limits, tak som sa na chvíľu zľakla že nebudeš porovnávať ale prirovnávať :) Ale som rada, že tebe sa to tiež páčilo. PtL je OMNOHO lepšie než Crash...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obálky jsem viděla a myslím, že ta baletka tam není záměrně. Asi si to někdo přečetl a usoudil,že by bylo trapné, kdyby tam byla... :) A Pushing the Limits mě vážně zasáhlo, skvělé příběhy - protože se nedá říct, že by byl jen jeden.

      Vymazat
  3. Já jsem četla Pushing the limits a moc se mi to líbilo. Ani jsem nevěděla, že to má mít další díly. O Crash jsem toho dost viděla na GR, že má vysoký hodnocení a tak, ale teď nevím, jestli se do toho vůbec pustit.

    OdpovědětVymazat
  4. Crash som nečítala, ale Pushing the limist je dokonalá kniha na ktorú nedám dopustiť. .D Preto keď som sa dostala k tej časti "asi jedna autorka opisovala" už som sa chcela pozrieť, že ktorá to bola. No nakoniec nemusím, keďže vyšli vlastne naraz. Na pokračovanie PTL sa teším aj keď má byť druhý diel o Beth a tá na mňa v prvom dieli bohvieaký dojem neurobila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že je Beth právě docela zajímavá postava. Pořád moc nevím, co si o ní myslet a tím spíš jsem na druhou knihu zvědavá. Vlastně je fajn, že dostane víc rostoru.

      Vymazat
  5. Tak já jsem četla Pushing the limits a musím říct, že to je po dlouhé době knížka, co není vyložený prvoplánový brak a hnula se mnou :) Dokonce tak, že mi jako e-book nestačí a musím ji zkrátka mít v osobní knihovničce.
    Nevěděla jsem, že to má být trilogie, ale četla jsem první kapitolu z druhého dílu a má být z pohledu jiné postavy.
    Crash jsem nečetla, ale po přečtení tohohle názoru se toho vážně začínám docela bát. Balet mě fascinuje a musím upřímně přiznat, že jsem si ji na seznam přidala také z tohoto důvodu.

    OdpovědětVymazat