Trochu divní hrdinové = trochu divné knihy?

Na tenhle článek mě přivedlo hned několik knih, které jsem v poslední době četla, či se číst chystám. Hlavně pak asi Spodek, o kterém jsem po dočtení na Goodreads napsala, že to je nejdivnější skvělá kniha. A myslela jsem to vážně dobře. Může být něco divného dobré? To samotné slovo s sebou nese jasný negativní příznak... uvažovala jsem o tom ještě víc, když jsem právě na Spodka psala recenzi pro Neoluxor. A v tom mě napadla druhá kniha, kterou jsem nedávno dočetla. Kdo chytá v žitě. Klasika, která mě dlouho míjela, protože jsem si o ní myslela bůhvíco. Ani nevím proč. Tyhle dvě knížky se mi trochu prolnuly a já si uvědomila (už po tolikáté...), že mě vážně asi dost baví trochu "divní" hrdinové. A vidíte, už to slovo radši dávám do uvozovek, abych nevzbudila nějaký špatný dojem.

Spodek je sice o dost švihlejší než Kdo chytá v žitě, ale oba hrdinové jsou v podobném věku, knihy těží z newyorského genia loci a odehrávají se v přibližně stejném časovém úseku. Obě knížky se můžou tvářit trochu jako young adult, když to přeženu a když se budeme chtít soustředit jen na věk hlavních hrdinů. Kdo chytá v žitě je obyčejně pěkně poskládaný příběh. Dovedu si představit, že ve své době byla ta kniha trochu kontroverzní, ale líbí se mi, jak je nadčasová. Poprvé vyšla v padesátých letech minulého století a pořád funguje. Občas na vás sice vyskočí slova jako mazavka, prokrindapána nebo ostopéro, ale Holden je puberťák jako každý jiný a tyhle malé připomínky, že knížka není úplně „dnešní“ mě vlastně moc bavily. Spodek je naproti tomu postavený celý na diagnóze hlavního hrdiny. William Heller ke totiž schizofrenik, a jeho knižní projev je i proto fascinující. Je to jedna z těch knih, které buď naprosto propadnete, nebo ji budete nenávidět. Úplně vidím, jak moc rozporuplné ohlasy musela budit, budí a budit bude. No a jelikož já holduju těm "divným", samozřejmě jsem jí propadla. A dumám, zda to taky není diagnóza... máte rádi divné hrdiny? Německy se divný hovorově řekne komisch, což je trošku legrační a v některých překladech se to zábavný způsobem špatně interpretuje. Ale mě se to líbí a přijde mi, že to vlastně sedí. Protože být divný je vlastně trochu komisch. Ne? :)

Ovšem abyste mi rozuměli, nemám na mysli takovou tu "paranormální" divnost, jako když se někdo třpytí na slunci nebo je potomek andělů. Mám dojem, že některé z YA knih se touhle divností pokoušejí nahradit divnost literární, dá-li se to tak nazvat. Autoři už neví, co by vymysleli, tak bác, budeš trochu vyčuhovat a pročpak to? No jasně, však jsi napůl vlkodlak/upír/andělka/čarodějka/cestovatel časem. A samozřejmě musíš spasit svět. Nechápejte mě špatně, nechci se principiálně stavět proti takovým knihám, dost jich vydáváme a spousta jich stojí za přečtení. A baví mě, vážně moc. Jen mám teď poslední dobou zkrátka mnohem víc náladu na contemporary. A možná je to určitý trend, nevnímáte to taky tak? Knížky ze skutečného světa... což je moc pěkný oslí můstek k Marcelovi ve skutečném světě. Podle mě další báječná kniha, jejíž hrdina má jasnou diagnózu podobně jako Spodek, jen mě tak napadla, malá vsuvka na závěr :) Moc se teď těším, až se dostanu k Perks of Beeing a Wallflower, protože to je taky taková kniha s divným hrdinou. Viděla jsem film, moc se mi líbil, ale trochu doufám, že mi ta knížka přinese docela nový zážitek. Tak se snad nepletu!

Co vy a skutečně divní hrdinové? Baví vás?
A doporučíte mi nějaké divné čtení?

19 komentářů:

  1. Mě tedy divňáci baví, i když Holden s každým opětovným čtením méně (ale i tak pořád dost). Spodkovi jsem propadla naprosto totálně, ale čtenář se prostě musí naladit na jeho vlnu, jinak je jasný, že ho bude nenávidět :) Budu o něm teď (snad dnes) psát recenzi, tak to tam musím všechno vylíčit.
    Autističtí hrdinové jsou zase z jiného soudku. Marcelo a pak ještě Christopher z Podivného případu se psem jsou v mých očích prostě fascinující, i když jsou ty knížky od sebe dost vzdálené.
    Teď zrovna si z hlavy asi na žádného divného hrdinu nevzpomenu (což je divné, protože se v tom určitě podvědomě vyžívám), ale hned jak si vzpomenu, doplním :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podivný případ se psem jsem ještě nečetla! To si hned poznamenám :) Jestli si na něco vzpomeneš, určitě to doplň. A moc se těším na Spodkovskou recenzi!

      Vymazat
    2. Jo, Podivný případ se psem si přečti, to je divné dost. :D
      Jinak mě také baví divné knihy s divnými hrdiny. A nejlepší je, když se psychologická divnost snoubí s paranormální divností, to pak člověk dostane pěkné magory. XD

      Vymazat
  2. Na Spodka se chystám, s Fée jste mě na něj moc nalákaly, takže jsem na knížku moc zvědavá. :) Kdo chytá v žitě bych si taky ráda přečetla, tak snad se k té knížce někdy dostanu. :)
    Ten, kdo stojí v koutě jsem četla a viděla i film a oboje se mi moc líbilo. Film v zásadě celkem slušně zpracovává knihu, ale v knížce má čtenář šanci ještě lépe poznat toho Charlieho a více se seznámit s tou jeho "divností". I když pro mě je Charlie jednoduše výjimečný, dokonale odlišný od jiných hrdinů, se kterými se normálně setkám. :) Knížka se mi vážně moc líbila, tak snad se bude líbit i tobě. :)
    K Marcelovi ve skutečném světe se snad konečně dostanu letos o prázdninách, už tu na mě na poličce čeká celkem dlouho. Doufám, že se mi ta knížka zalíbí, ale myslím si, že jó. :)
    A je pravda, že já mám poslední dobou také chuť spíše na contemporary než na nějaké paranormální knížky. I když mě možná ovlivňuje to mé okolí, které to contemporary teď čte spíš. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Přidávám se do klubu - také mě baví divní hrdinové. Ta knížka je taková pestřejší, protože tam není jen ten děj, ale víc je propracovaná i psychologie té konkrétní divné postavy. A kolikrát je to ještě podtrženo "jazykovou hrou". Autor se stylizuje do postavy na jiné intelektuální rovině (cíleně nepíšu úrovni).
    Moc se mi líbila Kniha o hřbitově. To bylo moje první setkání s nějakým divným hrdinou. Četla jsem ji v českém překladu, snad se někdy donutím a přečtu si to ještě jednou a ve slovenském originále.
    Spodek si chci přečíst. Kdo chytá v žitě také. A Marcela jsem si tento týden půjčila v knihovně. :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kniha o hřbitově vypadá moc zajímavě! Po tom se určitě podívám :)

      Vymazat
    2. A taky mám ráda zajímavou stylizaci do roviny hrdiny, což se myslím ve Spodkovi dokonale podařilo a v Marcelovi vlastně taky. Ačkoli těžko říct, nemůžeme vědět, co se honí hlavou lidem s duševními chorobami. Jak uvažují a tak. Chtěla jsem to napsat už předtím, ale zaujala mě ta Kniha o hřbitově, že jsem zapomněla :D

      Vymazat
  4. Mě divní hrdinové baví - ve smyslu třeba uzavřenější, ne hloupí :D Třeba v Perks of being wallflower je krásnej příklad :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ten kdo stojí v koutě je skvělá kniha. I film mě potěšil svým ztvárněním, ale přece jenom o trošku víc kniha. Marcela mám doma a ještě jsem se k němu nedostala. Po Kdo chytá v žitě už chvilku pokukuju v knihovně a o Spodku slyším poprvé, ale... mám ráda takové knihy. Oni vlastně nejsou divní hrdinové, to my se na ně díváme jinak... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, nejsou divní, o to mi vlastně šlo. Jen hledám to správné přídavné jméno, které by je vystihovalo a neznělo tak negativně. Protože dívat se na ně jinak budeme vždycky... možná jsme ti divní my :)

      Vymazat
  6. "Mám dojem, že některé z YA knih se touhle divností pokoušejí nahradit divnost literární, dá-li se to tak nazvat." - Tak pod tohle bych se mohla podepsat! :))

    Ono je to vždycky o tom - "čeho je moc, toho je příliš" - takže poslední dobou ráda střídám žánry. Ten, kdo stojí v koutě byla dobrá kniha, myslím, že mi pomohla, abych se mrkla i někam jinám "k divňákům"... takže ti teď vlastně můžu poděkovat za dobré tipy :D

    Kdo chytá v žitě? Koukám, že mám o tomhle asi taky jinou představu :D Kde se tyhle divné první dojmy berou? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já to Kdo chytá v žitě měla právě spojený jen s tím bláznem, co zastřelil Lennona, takže jsem si myslela, že je to nějaká pekelná kniha nebo co, takže možná odtud ty dojmy :D Ale určitě si to přečti, fakt stojí za to. Stejně jako Spodek :)

      Vymazat
  7. Divní hrdinové jsou fascinující. :-) Kdo chytá v žitě jsem četla už před dlouhou dobou a ten příběh mám trochu "rozostřený", ale tu atmosféru pořád cítím. A Spodka si asi dám za odměnu po zkouškách...
    První "divný" a fascinující hrdina, který mě napadl, je Humbert z Lolity.

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj,
    smím se Tě prosím zeptat, kde jsi sehnala ten sešitek na recenze? ( je mi to takové blbé se ptát,ale vypadá opravdu dobře :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, je od Moleskine, dá se koupit většinou v knihkupectvích nebo na internetu, nebo teď taky nově třeba tady: http://bit.ly/BookJournal
      Není úplně nejlevnější, já ho dostala jako dárek, ale je opravdu moc pěkně vymyšlenej :)

      Vymazat
  9. Doporučím Ti knihu Prozření Mary Dyerové. To je skutečně divná, ale i tak hezká kniha. Snad se Ti bude líbit. Jinak Marcela ve skutečném světě vážně zbožňuji, je to naprosto báječná kniha, na kterou často myslím... :-) A můžu se zeptat, kde jsi sehnala ten perfektní zápisníček na přečtené knihy? Ten je vážně úžasný...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, díky za tip, o Maře Dyerové už jsem taky dost slyšela, určitě se po ní podívám... :) Jinak kde sehnat zápisníček viz komentář nad tebou ;)

      Vymazat
  10. Doporučujem ti Krásnu katastrofu od Jamie McGuire, pretože hlavná postava Travis je fakt súci do blázinca :D Neviem, či si už čítala, ale ak áno vieš, prečo som ti doporučila práve túto knihu :)

    OdpovědětVymazat