Proč je z Duffa Otka aneb jak se to má s názvy knih

Pokud nerozumíte mému nadpisu, slibuju, že se vám ho v následujících řádcích pokusím vysvětlit. Budu ale počítat, že když už jste sem zabloudili, tušíte, že existuje knížka, která se v originále jmenuje The DUFF. A v češtině ji v CooBoo vydáme jako OTKU. Důvod, proč jsem si do článku o názvech knih vybrala zrovna tuhle knížku, je jasný. Překlad vyvolal v posledních pár dnech spoustu emocí, se kterými jsem já osobně vlastně docela počítala. DUFF je totiž zkratka designated ugly fat friend, a ať se vám líbí sebevíc, v českém textu určeném pro české čtenáře zkrátka nemůže takhle fungovat... jen si to představte:

Víš, tvoje kámošky jsou k nakousnutí. A ty, zlato, seš jejich Otka.“ 
„Je to vůbec slovo?“ 
„Ošklivá. Tlustá. Kamarádka,“ objasnil. „Bez urážky, v tomhle případě to seš ty.“

Jak by to vypadalo, kdyby tam zůstal DUFF? Muselo by se to nějak dovysvětlit? Že by tam bylo třeba: DUFF, což je zkratka anglických slov designated ugly fat friend, což v češtině znamená... moment, proč v češtině, když jsme v Americe? To sem nějak nepatří... blá blá blá. No uznejte sami, že to není zrovna elegantní řešení. Otka se mi naproti tomu moc líbí, včetně rozkošné zdrobněliny Otička. To se na mě nezlobte, ale kam se hrabe Duffy! Vždyť to vám česky nic neřekne, nic to neznamená a vůbec z toho není cítit to maličké pohrdání, které v sobě má mít. A když už nějaká knížka vyjde česky, má být pro své čtenáře co nejpřístupnější v jejich mateřském jazyce. Vím, že vám v některých případech přijde, že by bylo lepší nechat originální název, ale vězte, že to by byla prachsprostá pohodlnost, to by se redaktor ani překladatel moc nepředřeli, když je to složitější, nechme to, jak to je v originále... Co kdybychom nechali v originále i ten vnitřek, to taky není jednoduchý přeložit, žejo. Ačkoliv, moment, proč to pak vydávat česky, když to vlastně česky nebude? A taky je potřeba si uvědomit, že vy sice znáte originál, ale čtenářů, co ho neznají, je mnohem více. A to jsou ti, kteří po knížce s anglickým názvem spíš nesáhnou. Ale to zabíhám moc k překladům, o kterých vlastně mluvit nechci (třeba někdy příště). Chtěla bych vám spíš popsat, jak je někdy zábavné, napínavé a těžké přijít na ten pravý název knihy. Ono to totiž vůbec není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. 

Obzvlášť některé knihy vám zavaří, jeden z posledních kubulínských případů je Divotání, což je druhý díl alenkovského Šepotání. Pamatuju si, že když jsme se tuhle sérii rozhodli vydat, Šepotání coby název mě napadlo docela brzo a rychle a měla jsem z toho radost. Pak jsem měla ještě větší radost, protože jsem vymyslela názvy i druhého a třetího dílu, které jsem si pečlivě zaznamenala na papírek... který se samozřejmě ztratil. Takže jsme v redakci dali hlavy dohromady a výsledkem je Divotání (mady by Bára), které mi přijde tak pěkně ulítlé, že by se muselo líbit i Carrrollovi. Sranda je, že netušíme, co provedeme s třetím dílem, protože Ensnared? Seriously? Jako že třeba Polapení? Ehm. Ale to je ještě daleko, tak si s tím budu lámat hlavu později.

Vymýšlet názvy někdy může být i legrace. Právě u zmiňovaného Divotání jsme už nevěděli kudy kam, tak jsme v redakci na tomhle webu hledali rýmy na Šepotání. Zkuste si to, je to fakt zábava. Mimochodem, jeden z výsledků bylo třeba taky slovo Pokračování, což byl dlouho můj osobní favorit, ale ostatní mi to vymluvili, že prý se to asi nehodí nebo co. Škoda, ne? Občas je taky potřeba vymyslet pracovní název dřív, než vlastně pořádně tušíte, o čem knížka bude. Většinou pro interní účely, aby se vyplnil do tabulky a vy jste mohli s něčím pracovat. Jistý nejmenovaný redaktor jistou knihu pracovně pojmenoval Správné rozhodnutí, protože se zkrátka nedokázal rozhodnout, jak ji kruci nazvat. A tohle mu přišlo tak nějak... správné. Až tak správné, že se to nakonec ukázalo opravdu nejsprávnější a knížce tenhle název zůstal.

Další výzva, když děláte knížky young adult a chcete je česky pojmenovat, jsou ta věčná přídavná jména. Máme Nadpozemskou, Nevítané, Označenou, Vyvolenou a bůhví jakou ještě... I proto se Shatter Me česky jmenuje Jsem roztříštěná. To jsem tam mělo doslova roztříštit nekonečnou řadu podobných, či dokonce stejných názvů. A proto jsme taky teď řešili, jak pojmenujeme nového Westerfelda. V originále je to Afterworlds, ale knížka s názvem Zásvětí už bohužel existuje a je to young adult, takže to nešlo. Překladatelka navrhovala Podsvětí, ale to se mi moc nelíbilo. Nakonec to bude Mezi dvěma světy. A víte, jak to vzniklo? Za tímhle názvem se skrývá jeden moc pěkně lišácký fun fact, o který se s vámi na závěr musím podělit. Přemýšlela jsem o variaci na druhé světy nebo jiné světy či něco podobného. A pro jistotu jsem si to zkoušela hledat na Kosmasu, jestli náhodou už něco takhle pojmenovaného a se stejnou tematikou neexistuje, abychom nebyli zase tam, kde jsme začali. No a vyskočila na mě tahle kniha... Takže pan Škvorecký, jehož knížky mám strašně moc ráda, nám nevědomky trochu propůjčil název pro westerfeldovskou duchařinu, moc doufám, že by mu to nevadilo :)

P. S.: Další blog bude o obálkách!
Follow my blog with Bloglovin

16 komentářů:

  1. Moc zajímavý článek, je skvělé, že to tu zase žije. :) Jinak chápu, proč se názvy knih "musí" přeložit do češtiny, mně samotné trochu vadilo, když Jota u knížek jako Easy? nebo Losing It ponechala anglické názvy, protože jsme přece v Česku a je to český překlad, tak proč jsou názvy v angličtině (pokud se nejedná o vlastní jména, tam je to trochu něco jiného). Otka je vážně asi nejlepší možný překlad, jen prostě pro ty, co četli knihu jako The Duff, je to trochu nezvyk... Já ji četla v němčině, kde sice vyšla pod názvem Von wegen Liebe, ale jméno Duff/Duffy ponechali stejné jako v originále, ale nutno dodat, že díky příbuznosti jazyků mohli z Duff udělat "Die Unattraktive Fette Freundin", v češtině by se ale na tu zkratku nic smysluplného vymyslet nedalo. :D Těším se na další článek, tyhle pohledy do zákulisí mě vážně baví. ;) Občas to holt nemáte lehké, nelze se zavděčit všem...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, no Němci to měli snadné, to se z toho vykroutili šikovně, to jsem ani nevěděla. Taky jsme přemýšleli, jestli by nešlo použít nějaká česká slova, ale mně přijde ta Otka a Otička právě zajímavější než jen Duffy. A máš pravdu, člověk se nikdy nezavděčí... :)

      Smazat
  2. Mně přišlo nejvtipnější odůvodnění překladu názvu knihy: Jo, to tvoje řešení je moc pěkný, ale moc krátký, musí to být delší, aby to vypadalo dobře na obálce! :D Aneb co všechno taky ovlivňuje výsledný český název knížky...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo, tohle je taky zábavný důvod. Mimochodem i u DUFFa alias OTKY jsme potřebovali mít čtyři písmena, aby to vypadalo na obálce co nejpodobněji... :D
      Jinak tenhle článek by mohl mít asi tak kilometr nebo několik pokračování, myslela jsem i na Vanishing Girls a překlad tohohle názvu a vůbec :)

      Smazat
  3. Na ponechávání anglických názvů jsem poněkud háklivá; jasně, že to kolikrát v EN vyzní líp, jenže jak pak o tom chcete mluvit? "Jo, dočetl jsem Losing it", přičemž to polovina čtenářů ani správně neumí vyslovit, to pak moje ouška trpí :D OTKA je podle mě dost drsný název, Duff mi až moc připomíná pivo ze Simpsonů a to bychom se asi nepohodli :D
    Musím se přiznat, že jsem si říkala, jak název dvojky Počertěné mohl vzniknout :D Tohle je vážně skvělý článek, už se těším na obálky :))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Otka je drsná? Tak ona to nemá být zrovna miloučká přezdívka. A fakt jsem jediná, komu to přijde docela roztomilý? Teda ne že bych stála o to, aby mi tak někdo říkal :D
      Jinak díky za chválu :)

      Smazat
  4. Perfektní článek :) Super argumenty :) Hrozně se mi líbí se takhle kouknout do zákulisí :)
    Já čtu právě The Duff v originále a myslím, že to tak teda může udělat každý, když se mu zdá, že je to tak lepší :) Osobně se mi překlad OTKA zdá dost úsměvný, ale podle mě jste z toho na druhou stranu taky vybruslili elegantně :) Je dobré, že je to skutečně takhle přístupné českému čtenáři a nějaké vysvětlování s ponecháním Duffy by bylo v příběhu až příliš rušivé. Tudíž - ačkoli se směju, tak tleskám :)
    Překladatelská práce je dle mého hrubě nedoceněná, protože se mnohdy zaslouží o polovinu zážitku :) Je fajn, že si v nakladatelství na překladu dáváte takhle záležet :)
    Ale třeba u Hunger Games (jen takové postesknutí do tmy, vím, že to nemáte na svědomí vy) jsem nepochopila prostě překlad Hurikána a Cetkie...jako...proč překládat půlku jmen, když jsou pro českého čtenáře dokonale srozumitelná a druhou půlku nechat? Prostě...nechápu...
    Těším se na pokračování o obálkách!!! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S Hunger Games souhlasím, Hurikán je trochu podivnej. Na druhou stranu jsem moc nepochopila, proč právě tady nepřeložili název. V knížce jedinkrát nepadne Hunger Games, jsou to Hladové hry, jestli se nepletu. Asi to nebylo dost sexy na obálku, nebo co a zrovna tady mi to přijde docela škoda. Mohlo se to jmenovat jinak, třeba Němci mají tuším nějakou variaci na Panem.

      Smazat
    2. No jejda, to mi vůbec nedošlo! :D Je pravda, že ačkoli na obálce je Hunger games, tak uvnitř tomu celou dobu říkají Hladové hry. Ale ta angličtina asi prostě frčí a asi by to jinak nepřilákalo tolik lidí, nebo nevím. Každopádně by to chtělo sjednotit no :)

      Smazat
  5. Já nevím, co proti tomu všichni mají, mně se OTKA strašně moc líbí a myslím, že je to super nápad na překlad. Jak říkáš, třeba můj brácha, kdyby tu knížku viděl v knihkupectví (tedy ne že by do knihkupectví chodil), nic by mu to neřeklo. Navíc Otička zní moc roztomile, už jen kvůli tomu bych si chtěla knížku přečíst v češtině a ne v originále! :D
    Jinak tady výš Adelle R. má pravdu, taky si vždycky pod jménem Duff vybavím pivo ze Simpsonů, takže díky bohu za Otku! :d

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se ti líbí, vyřídím překladatelce, protože to vymyslela fakt skvěle :) A s tím pivem jste mě pobavily, už to v tom názvu uvidím furt :D

      Smazat
  6. Knihu se sice v češtině číst nechystám (stačilo mi to jednou v angličtině :D), ale OTKA zní dobře a zajímavé. Kdybych o příběhu nikdy neslyšela, tak by mě název určitě zaujal a tak trochu donutil si zjistit, co to vlastně OTKA je. Za mě tedy palec nahoru. ;)

    OdpovědětSmazat
  7. Mne Otka spočiatku tiež pripadala trochu divná, ale keď som to videla takto priamo v texte, tak som zistila, že sa to tam vlastne aj hodí. Ono často krát keď je niečo vytrhnuté z kontextu tak to môže znieť čudne alebo sa to niekomu nemusí hodiť. A zase neviem si predstaviť, že by sa v texte ponechal anglický názov Duff, ja by som ho tiež preložila, keďže je to skratka a mnohí by nemali poňatia čo to je. Ja som mala skôr väčšie problémy s Divotáním a už Šepotání mi akosi nesedelo, pretože sériu mám niekoľko krát prečítanú v angličtine a anglické názvy perfektne vystihujú podstatu časti, no Divotání... to jednoducho nie. Áno, je to uletené, ale nemá to v sebe ten punc, takže to mi stále nejde krkom. Ale tak sto ľudí, sto chutí. Rozhodne to bol dobrý článok a trochu nám dal nazrieť do problémov s prekladom :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že tenhle článek zaujal i někoho, komu se Otka zezačátku nezdála :)
      Jinak to Divotání má zkrátka odkazovat k tomu, co za šílenosti se kolem Alyssy dějou, jak si i její otec začíná myslet, že blázní, je to variace na divobájný svět, říši divů a Alenku obecně. Jak se jí tříští (divotá!) svět, jakože to Splintered... (a knížka s roztříštěním a tříštěním už taky existuje :)) Mělo to znít trochu divně, proto i novotvar a proto si myslím, že by se líbil Carrollovi, protože původní Alenka je ho plná. Neříkám, že je to dokonalý název, ale dost si za ním stojím ;)

      Smazat
  8. Když jsem se dozvěděla, že Duff vyjde v češtině, docela jsem přemýšlela, jak se s tím názvem poperete - a tohle je podle mého skvělé řešení! :) Já jsem vůbec s názvy CooBoo knížek fakt spokojená. A líbí se mi i to, že knížky vypadají podobně jako v originále - osobně mi více než odchylování se od názvu vadí to, když nakladatelství místo originální obálky zvolí nějakou, která působí...podezřele, decentně řečeno. Je mi jasné, že vlastní obálka je nejspíš méně nákladná než kupování práv na originální, ale i tak.

    Skvělý článek, tohle nakukování "za oponu" nakladatelství mě hrozně baví, čtenář se tak má šanci dozvědět informace, které si jinak musí jen domýšlet :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo, obálky, to je další choulostivé téma, rozumím, jak myslíš tu "podezřelost". Však o tom budu psát příště :)
      A taky dík za chválu, jsem ráda, že to fakt někoho zajímá :D

      Smazat