Pracovní review: THE LYING GAME

Sara Shepard

THE LYING GAME

Anotace z Goodreads: 

Měla jsem život, pro který by jiní zabíjeli. 
Pak to někdo udělal.

Nejhorší na tom, když jste mrtví, je, že nezbývá nic, pro co byste žili. Už žádné polibky. Už žádná tajemství. Už žádné drby. Je toho dost na to, zabít se znovu. Ale já jsem získala něco, co ostatní nemají - dodatečné představení, díky Emmě, mému dlouho ztracenému dvojčeti, s kterým jsem se dokonce ani nikdy nesetkala.

Emma nyní zoufale touží vědět, co se mi stalo. A jediný způsob, jak to zjistit, je vklouznout do mého starého života a rozebrat ho kousek po kousku. Ale může se smát vtipům mých kamarádů? Přesvědčit mého přítele, že je ta dívka, do které se zamiloval? Předstírat šťastnou a bezstarostnou dceru, až bude objímat moje rodiče na dobrou noc? Dovede urdžet roli, i když si uvědomí, že ji můj vrah sleduje na každém kroku? Hra lží může začít.

A jak bych začala já... Budu se snažit, aby to bylo bez spoilerů, tak snad se to podaří... Od téhle knížky jsem opravdu moc nečekala. Nečetla jsem Pretty Little Liars, které jsem si ani nevím proč zařadila mezi seriálové knihy a trochu stupidní chick lit, která za pozornost nestojí. O to víc jsem byla překvapená, když jsem se začetla do téhle knihy, která mě, přiznávám se, docela dostala. Příběh samotný je možná trochu podobý těm roztomilým lhářkám, ale jelikož nemám srovnání, nedovedu soudit. Mně to trochu připomělo seriál Zoufalé manželky v úpravě pro YA :) Ačkoliv jediná shoda je vlastně v tom, že dění komentuje mrtvá osoba... ale i něco z té atmosféry v té knize je. Příběh začíná v okamžiku, kdy se Sutton, tedy mrtvé dvojče, probere kdesi v cizí koupelně a postupně jí dochází, že s ní není všechno úplně v pořádku, protože si nevzpomíná vůbec na nic kromě toho, jak se jmenuje... šokuje ji, když se vedle ní objeví dívka, co vypadá docela jako ona - to je Emma, druhé a živé dvojče. Od tohoto okamžiku Sutton Emmu coby duch doprovází na každém kroku, ale ta o přítomnosti své mrtvé sestry neví - o to víc je Sutton kolikrát zoufalá, že jí nemůže pomoct či poradit. Musím říct, že jsem docela ráda, že nedocházelo k žádné komunikaci mezi sestrami, protože o to je to zajímavější a tolik to nezavání duchařinou.

Emma

Na začátku příběhu si pro nás autorka připravila několik klišé, které si sice mohla odpustit, ale na druhou stranu to celkovému příběhu moc nevadí. Jen si občas říkám, že to nebylo tolik potřeba. Emma nemá zrovna jednoduchý život. Otce nikdy nepoznala a matka ji v pěti letech opustila. Od té doby vyrůstala po dětských domovech a pěstounských rodinách, prošla školou ulice... no zkrátka žádná slast. Do příběhu vstupujeme v okamžiku, kdy ji její současná pěstounská matka a její dospívající syn (syn té matky, pochopitelně, ne Emmy :D) obviní z krádeže peněz. Syn je dokonce tak vykutálený, že na internetu našel jakési video, které má dokazovat, jak je Emma perverzní a má divné choutky... na videu je dívka, která jako by jí z oka vypadla a perverznost spočívá v tom, že je škrcená, což vypadá pochopitelně dost děsivě. Tomuhle už Sutton přihlíží a uvědomuje si, že to nejspíš bude dokumentace její smrti...

Sutton

Tahle epizoda Emmou pochopitelně otřese, začne po záhadné dívce pátrat na internetu a narazí na facebookovský profil jisté Sutton Mercerové, ze kterého vyčte spoustu informací (profil je totiž volně přístupný všem, to je ale náhoda, kdo to dnes má, že... ale budiž :)). Usoudí, že Sutton nejspíš opravdu bude její dávno ztracené dvojče - ač o ní nikdy nic neslyšela - a rozhodne se, že jí napíše zprávu. Emma totiž vlastně nemá kam jít - po hádce s pěstounskou matkou musí odejít a Sutton vypadá, že vede šťastný život v rodině, po které Emma vždy toužila... V téhle chvíli přichází první creepy moment, protože dvojče jí odepíše, že to je úžasné a že se nemůže dočkat, až se poznají. My ale už víme, že Sutton je mrtvá...

Emma však nic netuší a vydává se plna nadějí na nový život za svou sestrou. Ta se jí však už neozve a události se seběhnou tak, že její kamarádky a rodina si myslí, že Emma je Sutton... Nezbývá nic jiného, než dál předstírat, i proto, že první výhružná zpráva na sebe nenechá dlouho čekat... Sutton’s dead. Tell no one. Keep playing along . . . or you’re next... Od tohohle okamžiku Emma neví dne ani hodiny. Kdo Sutton zabil? A proč? Byla to její sestra? Nebo některá z nejlepších kamarádek? Nebo snad všechny? A je Sutton vůbec mrtvá? Není Emma obětí dalšího z řady nebezpečných fórků, které Sutton a její parta prováděla pod názvem Lying Game...? Saře Shepard se daří čtenáře dokonale mást, chvíli máte pocit, že všechno víte, "vrah je zahradník", to je přece tak trapně snadné odhadnout, ale hned na další straně obrátí všechno vzhůru nohama, že si pomalu nejste jisti ani jak se sami jmenujete...:) Nebudu vám tady tyhle zvraty popisovat, protože by to byl spoiler jak hrom a já slibovala, že ty tu nebudou. A hlavně, pokud chcete knížku číst, ubralo by vám to velkou část zážitku... a na konci stejně nebudete vědět vůbec nic a podobně jako já budete prahnout po pokračování ;)

Závěrem jednoduše řečeno: kniha je podle mě opravdu dobrá a byla bych moc ráda, kdyby mohla vyjít česky... Jediné, co mi trochu vadilo, je zbytečně velký kontrast mezi životními osudy obou sester. Emma nemá nic, Sutton má všechno (a představa toho "všeho" je tu dost snobsky prezentovaná). A taky to, že je Sutton neustále znova a znova překvapená, jaká že bývala potvora - a že tedy bývala! Ale autorka asi chtěla, aby čtenáři měli rádi obě sestry, proto je Sutton ve svém pohledu z mezisvětí (či kde to je) docela jiná, než jaká byla naživu. Asi když člověk zemře, tak prohlédne, projde osvícením a to ho změní... :) Takže jen kvůli těmhle rušivým momentům knize uděluju:

photos from www.prettylittleliars.com/the-lying-game