O všem a o ničem na křídlech magického realismu

Proč ten trochu patetický titulek? Čtěte dál, dozvíte se víc...

Posledních pár měsíců se mi zase moc nedaří sepsat nějaký kloudný blogový článek. Článek, který by nebyl jen do počtu a jen proto, abych sem něco dala. Straší mě datum 8. srpna mého posledního příspěvku... a to mě nakonec dotlačilo k tomu, abych začala psát a blábolit a plkat, protože mám dojem, že vlastně nemám co říct. A přitom je toho tolik, co se teď děje! Čtu spoustu knížek, a až na konci tohohle článku mi došlo, o čem chci vlastně psát, co mě teď nejvíc baví. Takže to berte jako takovou malou sondu do mé blogerské duše :) Stal se ze mě chorobný nedočítač knih. Cuckoo´s Calling čtu už od léta, schází mi posledních asi sto stran a nějak nejsem schopná to dotáhnout. A přitom mě to baví! Navíc pořád netuším, kdo je vrah a je-li vlastně nějaký, takže jsem napnutá jak kšandy. Ale knížka je to veliká co do rozměru, v létě při válení na pláži to tak nevadilo (a přiznám se, že jsem jí trochu ublížila, kombinace soli a písku nedělá knížkám dobře, stydím se :)), ale do metra už to tak zábavné není.

Taky jsem rozečetla nového Irvinga. Na konci srpna. Nedočkavě jsem si pořídila e-knihu ještě před papírovým vydáním. A musím říct, že jsem trošku rozčarovaná. Ne že by mě ta knížka přímo nebavila, Irving je takový svojský, a proto mám jeho příběhy ráda, proto, že boří tabu a nebojí se zápletek a situací, z kterých se nejeden čtenář červená. Ale v případě V jedné osobě se mi zdá, že už je to trochu příliš, protože se kolem bisexuality hlavního hrdiny točí celý příběh a nic moc jiného se tam neděje, "šokující" témata se tak nějak okoukají, když je máte v každém odstavci. To mi nestačí a připadá mi to prvoplánové a vlastně mě to na Irvinga trochu mrzí, protože ty jeho "skandální" prvky v knihách právě byly vždycky všechno jen ne prvoplánové. Ale nezavrhuju tu knihu, není úplně špatná. Jen je jiná, než jsem asi čekala.

A ještě jednu knihu mám rozečtenou, klube se mi z ní další maličko nepochopitelné guilty pleasure a konečně se dostávám ke svému patetickému titulku. The Strange and Beautiful Sorrows of Ava Lavender. Dostala mě už krásnou obálkou. Láká na magický realismus a autorčin agent údajně zastupuje třeba taky Khaleda Hosseiniho. Od toho jsem sice nic nečetla, ale na magický realismus slyším. Protože tohle spojení pro mě znamená Marquéz a Marquéz je prostě boží. Autorka téhle knížky si to podle mě taky myslí a snaží se jít podobným směrem. Do jaké míry se jí to daří je samozřejmě otázka do diskuze. Bere to zeširoka, vyprávění začíná kolem roku 1900 u babičky hlavní hrdinky, kterak s rodinou přesídlila z Francie do Spojených států a s čím vším se tam potýkali. Je to dost popisné, nejde při tom nepřemýšlet, zda jsou všechny ty postavičky a odbočky důležité, trochu čekáte, kdy už se tedy příběh posune, ale ani nemrknete, máte za sebou prvních 37 % a hlavní hrdinka se ještě ani nenarodila. Na první pohled je to něco, co by mělo každého soudného čtenáře odradit. Ale světe div se, neodradí, naopak. Sedím přilepená ke čtečce a chci vědět, co bude dál. Ava Lavender (rozuměj hlavní hrdinka) už je na světě a potýká se se svým vlastním těžkým osudem. Narodila se totiž s křídly. A ne, není anděl. A tahle knížka není fantasy. Jen je prostě divná, stejně jako Ava a její rodina a vlastně celý příběh. Co za tím vším je, zatím netuším. Možná to bude veliké, možná to autorka přejde bez vysvětlení, ani jedna varianta by mi nevadila. Já vím, takhle ve zkratce to zní šíleně, ale věřte, stojí to za to! Tedy zatím. Zvědavím, kudy se to bude ubírat dál. Těžko říct, zda je to young adult či dospělé čtení. Na Goodreads zatím převládá první zařazení. Není to dospělácká knížka v pravém slova smyslu, ale podle mě další z příběhů, které můžou zasáhnout širokou škálu čtenářů bez ohledu na věk, kterých je poslední dobou čím dál víc. Hodí se pro CooBoo? Čerti vědí, co myslíte? :)

A jinak? V říjnu vyšla jedna báječná dětská knížka v mém překladu o maličko roztomile hloupém medvědovi, co má rád přísloví, ale trochu si je plete. Jestli máte děti v rodině, nebo sháníte nějaký dárek, tohle je ideální, můžu jenom doporučit, úžasné ilustrace a vůbec: No jo, medvěd! Za pár dní mi vyjde další překlad divné předivné knihy (asi mám nějaké sklony...), o které už jsem taky psala. Jsem zvědavá, co na Za zrcadlem řeknete a mám z toho trochu strach :) 

Ale těším se na vaše názory!

Co nového? vol.1

V rámci revitalizace blogu se pokusím přimyslet nové rubriky. Ani nevím, zda to budou rubriky, jak jsem už psala v předešlém příspěvku, bude to tak trochu bez ladu skladu a vlastně se na ten chaos docela těším. Budu si zkrátka psát, co mě zrovna napadne... Ale CO JE U MĚ NOVÉHO bych vám chtěla sdělovat tak více méně pravidelně, třeba jednou za týden, či za čtrnáct dní. Zkrátka pokaždé, když bude něco zajímavého... Jako třeba teď!

V neděli večer jsem dokončila hrubý překlad Modré jako safír, což je druhý díl Rudé jako rubín, a mám z toho fakt radost. Jednak proto, že to je konečně hotové, a taky proto, že si myslím, že se vám knížka bude líbit stejně jako jednička. Kerstin Gierová pěkně drží linku příběhu, nikam zbytečně neutíká, přilila trochu romantiky mezi Gideonem a Gwendolyn a vůbec se to celé "časem" pěkně zamotává. Přiznám se, že třetí díl jsem zatím nečetla, ale jsem na něj docela zvědavá a těším se, až se na něj vrhnu, abych zjistila, jak se to vlastně všechno uzavře... Nicméně teď mě ještě čeká spousta práce se stávajícím překladem. Musím ho po sobě přečíst, jestli tam nejsou nějaké příliš velké nesmysly, vyhledat pár shakespearovských citátů a hlavně básnit... Kdo četl první díl, tak ví, že tam pár "veršovánek" je, a autorka si je neodpustila ani v druhém díle. Básničky mám zatím přeložené nanečisto doslovně a čekám na vhodný okamžik a básnické střevo, aby mi pomohly to nějak pěkně zrýmovat (možná neuškodí sklenka vína... :)) No a pak text poputuje za redaktorkou, která se v něm pošťourá ještě trochu víc, přece jen jiné oko vidí jiné věci... potom už jen korektura, vychytávání posledních maličkostí, šup do tisku a přibližně tak v polovině srpna by měla být knížka na pultech knihkupectví a snad i na cestě k vám...

V práci teď zrovna zkoumám Shatter Me. Totiž ukázku překladu, kterou mi poslala překladatelka, co bude knížku s velkou pravděpodobností překládat. Je to jedna z knih, na kterou jsem moc zvědavá a těším se, co z ní vyleze. A že není snadné ten text uchopit a převést do češtiny tak, aby fungoval a byl čtivý. Anglickou úsečnost není tak snadné napasovat na češtinu hlavně proto, že v našem jazyce funguje maličko jinak... proto ta ukázka a dumání a zkoumání. A taky vymýšlení nejlepšího českého názvu... Četli jste tuhle knihu? Co na ten příběh říkáte? Až budu mít v ruce překlad, určitě vám povím víc... Česky by měl být na jaře příštího roku. 

Ve volných chvilkách čtu tu již zmiňovanou knihu Zadie Smith. Jelikož těch volných chvilek teď zrovna moc není, jsem teprve na straně 86, ale prozatím mě moc baví. Jak už jsem psala, je to úlovek z Londýna, ale česky už to taky vyšlo a knížka se jmenuje O kráse. Příběh je to zatím docela mile prostý a moc se mi líbí, jak autorka nakládá s rodinnými vztahy. O tom vlastně ta knížka hlavně je a čiší z ní opradovost. Chvilkami je i vtipná, ale někdy až tragikomická.... až ji dočtu, určitě se s vámi podělím o názor! A jinak si pomalu zvykám na svůj nový blogový vzhled, přerovnávám sloupečky a dumám, co by se dalo ještě vylepšit. Kdybyste měli nějaký tip či připomínku, sem s ní, ráda si nechám poradit!

Rudá jako rubín... aneb chcete vědět, kdo vyhrál?

Než jsem se ztratila v Dolomitech (čímž vysvětluju a omlouvám svoji další delší neaktivitu :)), vyhlásila jsem tu rychlou soutěž o jeden výtisk knížky Rudá jako rubín... A můj minidotazník vyplnilo celých 81 lidí, což je fakt hodně, a já mám radost, že je vás tolik, kdo si chcete tenhle příběh přečíst! :)

...a kdo je tím šťastným výhercem?

annejude

(letí ti mail... :))

 

Blesková giveaway: RUDÁ JAKO RUBÍN

Možná si vzpomente, že jsem o téhle knížce už jeden článek psala... kdo neví, nebo si chce připomenout, ať mrkne sem. Přece jen už to je docela chvilka :) Součástí toho článku byla i taková malá pseudosoutěž, kde jsem prosila o pomoc s podtitulem. Moc vám všem děkuju za super nápady a návrhy, to, že se nakonec vybralo něco docela jiného, vůbec neznamená, že by se mi nelíbily, líbily se mi ale úplně všechny, fakt :) Konečný podtitul vymyslela odpovědná redaktorka knížky a nakonec se to tedy bude jmenovat:

RUDÁ JAKO RUBÍN

Láska nezná čas

Nicméně bych se s vámi přesto ráda podělila o svou radost z téhle knížky a vyhlašuju minisoutěž o jeden její výtisk. Takže pokud máte zájem, klikněte sem, vyplňte můj malý formulář a doufejte, že se na vás usměje štěstí a já vás vylosuju. Není třeba odpovídat na žádné otázky, nemusíte být ani follower blogu, zkrátka a dobře mám radost a chci se dělit! :) Uzávěrka giveaway je do

neděle 12. 2. 

takže pospíchejte!

Holiday diary (2) and more about me...

Můj druhý příspěvek do prázdninového meme, které pořádá Kath, bude o něco kratší. Taky jde jen o jeden prázdninový víkend. Udělala jsem si totiž takový malý výlet do města mého srdce a mého druhého či třetího domova :) Strávila jsem dva báječné dny v Německu v Lipsku, kde jsem měla to štěstí před časem rok studovat (no, studovat a hlavně si užívat :D) Už je to sice nějaký pátek, ale pořád je spousta kamarádů, které jsem v té době získala, co tam buď zůstávají, nebo se stále vrací. Ač třeba jen na návštěvu jako já. Leipzig má zkrátka jisté kouzlo, kterým nás k sobě neustále vábí :)

neues Rathaus

MDR Turm

I když to vypadalo, že se vůbec nepodaří počasí, v sobotu byl regulérní letní den, jaký jsem v Čechách poslední dobou vyhlížela, seč jsem mohla. Takže jako na objednávku. Báječně jsme si to užili, znova jsem viděla lidi, kteří pro mě byli a stále jsou tak důležití. Bylo prima zjistit, že je s nimi pořád stejná legrace... Prošla jsem si město, zastavila se na všech památných místech a zírala, jak se to tam rychle mění. Bylo to trošku melancholicky patetické, ale moc prima to tam znova vidět... A taky jsem pochopitelně obešla knihkupectví... a světe div se, nic jsem si nepořídila! Je to těžko uvěřitelné, ale také to bude asi tím, že nedočkavě čekám výplatu, a tak jsem si místo knihy radši koupila radlera navíc, mňam... shame on me :D

Druhá část mého dnešního příspěvku se týká toho, že jsem konečně taky sepsala článek trochu na způsob about me... abyste věděli, s kým máte vlastně tu čest :) najdete ho TADY nebo v postranním panelu hned pod odkazem na můj bloggerský profil... Příjemné čtení :)

photos © Teresinha

Kerstin Gier: RUDÁ JAKO RUBÍN

Dneska bych vám ráda představila knížku, se kterou trávím pozdní večery a noci už nějaký ten pátek. A taky ještě chvíli budu a to proto, že ji překládám. Takže si tu chci trochu načepýřit vlastní peří :) Je to první díl z trilogie od Kerstin Gier a česky se bude jmenovat: 

Rudá jako rubín

A o čem že to je?

Někdy je to opravdu kříž žít v rodině, která má spoustu tajemství. Aspoň šesnáctiletá Gwendolyn je toho názoru. Dokud se jednoho dne zničehonic necitne v Londýně na přelomu století. A dojde jí, že právě ona je tím největším tajemstvím vlastní rodiny. Že by se člověk neměl zamilovávat napříč časem, jí však tak docela jasné není. Protože pak to teprve začne být doopravdy komplikované!

Rubinrot, což je originální název první knihy z trilogie (jak si všímaví všimnou na obrázku :)), je v Německu velký hit a dokonce se plánuje i filmové zpracování. Kerstin Gier není žádná začátečnice, už má na svém kontě celou řadu knih jak pro mládež, tak pro dospělé, ale teprve s touhle romanticky-kouzelnou trilogií se jí podařilo opravdu prorazit do světa. Knížky už byly přeloženy snad do všech důležitých jazyků a na fanblogu téhle trilogie se můžete podívat na ostatní obálky. Česká obálka by měla být stejná jako originální (líbí se vám? :))

No a samotný příběh se odehrává v Anglii v současnosti, a jak jste mohli vyčíst už z anotace, jde hlavně o cestování v čase. Autorka pěkně kloubí dohromady určitá historická fakta - jako je třeba postava hraběte Saint Germain, který opravdu existoval a cestováním v čase se zabýval - a naprostou fikci v podobě genu, jenž cestování v čase umožňuje a který se dědí z generace na generaci za určitých konkrétních podmínek (víc neprozradím, už by to zavánělo spoilerem...). Cestuje se hlavně do viktoriánské doby, což pochopitelně znamená krásné šaty, šermování, jízdu kočárem a taky paruky... Anglie v tomhle období je zdroj nevyčerpatelné inspirace, a která z nás by si někdy nechtěla vyzkoušet ty skoro princeznovské šaty s krinolínou? Gwendolyn, hlavní hrdinka, je vlastně docela obyčejná holka (ačkoliv někdy je obyčejná až moc, což mě vytáčí :)), která k tomu všemu přijde doslova jako slepá k houslím, a na tomhle základu je celý příběh  vystavěn. V jeho středu pochopitelně stojí "romantický crush" :) mezi Gwendolyn a Gideonem a táhne se celou trilogií. Gideon je přesně ten typ klučíčího knižního hrdiny, kterého prostě musíte milovat. Zezačátku je to arogantní pitomec a dává Gwen pěkně sežrat, že ona je ta hloupá, co nic neví (v hodinách dějepisu zrovna pozor nedávala, ale zas má zkouknotou pěknou řádku historických filmů...). Ale pod touhle fasádou namyšleného floutka se samozřejmě skrývá dobré srdce, jen ho objevit ;) A taky je to kus! :D

Dlouho jsem přemýšlela, čím že je tahle trilogie zvláštní, že pobláznila tolik lidí. Myslím, že za jejím úspěchem za hranicemi Německa stojí i to, že se odehrává převážně v Londýně. Je to zvláštní trend v německé literatuře v poslední době, že není situovaná "doma", ale v zahraničí. A očividné to funguje. Celý příběh pak hraje přesně na ty noty, které teď letí - je to love story s určitou přidanou hodnotou. Tentokrát to nejsou upíři, ani čarodějky, ale cestování v čase. Autorce se navíc podařilo vystavět dokonale zapletený a propletený svět, který je částečně založen na reálných faktech, a to je prostě lákavé. A i když si budete někdy klepat na hlavu, co že to ta Gwendolyn zas vyvádí, v zásadě jí musíte fandit i proto, že je dost vtipná :) Doufám, že pokud se vám tahle knížka (potažmo celá trilogie) někdy dostane do rukou, bude se vám tak líbit jako mně. A nejen kvůli "kvalitnímu překladu" ;)

Na závěr pár obecných info:

www.rubinrotlesen.de jsou oficiální stránky trilogie

www.kerstingier.com jsou stránky autorky

a pro ty, co nevládnou němčinou, krátké info o knize na Goodreads

Knížka by měla česky vyjít v únoru 2012, pěkně stylově někdy kolem Valentýna... :)

A vlastně ještě něco, potřebuju poradit! Podtitul téhle trilogie zní Liebe geht durch alle Zeiten, což v doslovném překladu znamená Láska prochází každým časem. Trošku to zní, jako když láska prochází žaludkem a to se mi moc nelíbí. Sice je to v origiále nejspíš záměr, ale prostě mi přijde, že to zní blbě. Kdo by mi dovedl poradit nějaký lépe znějící podtitul, toho spravedlivě odměním knihou, hned jak vyjde! :)

Zdroj fotek: weheartit.com 

Quote of the Week (1)

Před chvilkou odbila dvanáctá, a proto je nejvyšší čas na moje první sobotní meme :)

Quote of the Week je týdenní meme, které pořádá Judit, a má své místo na blogu každou sobotu.

O co jde:

• Postnout 1 vtipný výrok z knihy.
• Postnout 1 romantickou scénu z knihy.
• Postnout 1 výrok, který vás donutil zamyslet se, nad kterým jste se pozastavili, který pro vás něco symbolizoval...

Dneska jsem si vybrala knihu, která má pro mě trošku speciální význam, ale snad se bude líbit i vám, protože určitě stojí za přečtení:

PŘÍPAD TRHAČE JAHOD od Moniky Fethové

VTIPNÝ MOMENT:

Upřímně, fakt jsem přemýšlela a hledala, ale v téhle knize snad opravdu není žádná vyloženě vtipná pasáž. Z celého příběhu totiž dost mrazí a není čas na legraci... Přesto jsem se ho nechtěla pro dnešní Quote of the Week vzdát.

ROMANTICKÁ SCÉNA:

Ukazoval mi svět, respektive ten kus světa, který pro něj byl důležitý. A vyprávěl mi o dřívějšku. Jeho dětství jsem před sebou viděla jak v nějakém filmu.

Bylo mi jasné, že člověk jako on nemá stálou práci. Takovýmhle lidem se nedala nasadit žádná pouta. Muselo se jim dovolit, aby směli roztáhnout křídla.

Myšlenka pracovat tu tady a jindy jinde, nemuset se dneska rozhodnout, co budu dělat zítra, mě fascinovala. Co jsem mohla proti tomu namítat? Poslušně jsem zůstávala v kolejích, které mi předkreslili mí rodiče.

Patřil k trhačům jahod, které jsem viděla na polích, když jsem jela za mámou. Znal náš mlýn, často jej během svých procházek obdivoval. Dokonce četl knihy mojí matky. To všechno mi svěřoval klidným, hlubokým hlasem a pokaždé, když se mě dotkl, mi došel dech.

Vyprávěla jsem mu o mámě a tátovi. O babičce, Tilovi a Monice. Vyprávěla jsem dokonce o Angie a svém malém bráškovi. A říkala jsem si: jak ho může zajímat někdo, kdo je tak tuctový jako já?

Uchopil moji ruku a políbil každý jednotlivý koneček prstu. Bylo mi horko a zima, druhou ruku jsem schovala do vlasů.

„Šššš,“ zašeptal mi do ucha, jako otec uklidňující své dítě. „Dej nám čas. Máme před sebou celý život.“

Celý život. Ano. To bylo všechno, co jsem chtěla.

SILNÝ MOMENT:

Skutečnou krásu, pomyslel si, rozpoznáte na první pohled. A nezapomíná se.

Viděl před sebou každičký rys jejího obličeje. A pamatoval si, jak pro něj bylo těžké nedotýkat se jejích tváří, krku, uší.

Pomalu. Pomalu. Na to dojde čas.

Vyprávěl ji pravdivé věci a lži. Tomu nešlo zabránit. Jednou jí bude moci naprosto důvěřovat a ona pak porozumí a nebude si ho protivit.

Zabil její kamarádku.

Třas jej přepadl jakoby ze zálohy. Stočil se do klubíčka a omotal si deku pevně kolem těla.

Gorg. Musí si pamatovat, že jí řekl tohle jméno. Jméno, které je už staré celá staletí.

Musí si všechno pamatovat. Nesmí udělat žádnou chybu.

Tahle dívka má předpoklady stát se láskou jeho života.

Tak doufám, že tímhle meme naladím aspoň jednoho čtenáře, protože tahle knížka si určitě zaslouží pozornost. Ačkoliv nejsem velký příznivec detektivek, tahle vás donutí si uvědomit spoustu věcí. A trošku budete mít strach, protože pochopíte, že zlé věci se nedějí jen cizím lidem. Že se něco může stát i vám...

A teď dobrou a do hajan :)